Tablet PC - recenze po roce

Už je to víc jak rok, co mi přišel tablet z Číny za nějakých 100dolarů (více zde). A jak to sním teď vypadá?

Nepřilepená část okraje obrazovky je stále nepřilepená (jak já jsem línej), ale nebýt mého zacházení tak se asi vůbec nerozšířila - stále, však nebrání používání. Wifi mi prakticky nejde, což ale vidím na problém softwarový a jsem línej systém přeinstalovat na lepší, rychlejší a funkčnější verzi, jakých se pár na internetu válí, protože nemám takovou potřebu.

Baterie stále vydrží tak nějak stejně, tedy kolem tří hodin, pochopitelně záleží zda si pouštíte video nebo čtete knihu.

Za ten rok mi párkrát spadl na zem a kromě nějakých menších škrábanců není nijak poškozen. Nevím co by dělal třeba Ipad po metrovém letu, dopadu a následném skluzu po hrbolatém betonu? ale od té doby jsem poučen, že ho nemám odkládat na batoh, který chci vzápětí zvednout... Po stránce pevnosti je na tom prostě dobře.

Váha by samozřejmě mohla být menší, zvláště když ho držíte v jedné ruce, ale vzhledem k tomu že konkurenční zařízení bývá ještě o pár gramů těžší mu to zase nemám za zlé. Snad jen tak zahřívat by se nemusel - ale opět to většinou není nic extrémního.

Video je nutné konvertovat, nebo stahovat již konvertované. Já se na něm podíval jen na pár dílů seriálů, a nějak jsem neměl potřebu na něm sledoval filmy. Navíc reprodukce zvuku není nic moc a i ve sluchátkách jde slyšet, že tuto část v Číně trochu odflákly. Takže na poslech hudby bych ho nedoporučoval.

Redukce na ethernet a usbéčka již ukončila svou službu. Jednou jsem si tam zapojil myš, párkrát ethernet či flashku. Tak jsem si zvykl používat pamětovku, ke které je velice snadný přístup a ve výsledku to považuji za rychlejší.

Tak a k čemu ten tablet vlastně používám? Na čtení. Oblíbil jsem si výborný iReader, do kterého si cpu txt (nejlepší formát na e-book). Tady musím zmínit, že na slunci si moc nepočtete, ale do postele či autobusu je to výborný společník. S pdf a prezentacemi je ta rychlost o dost horší a občas se něco špatně přeloží (tabulky a obrázky), ale tady bych to asi svedl na samotné aplikace. Přesto jsem na tabletu těchto věcí projel snad hromady a ušetřilo mi to spoustu práce např. s tiskem článků do angličtiny, které jsou určeny jen na jedno použití atp. Tož a občas jsem pařil nějakou tu hru (většinou Match-3) a v tomto ohledu se musí prostě zkoušet, něco funguje dobře, něco špatně a jiné věci zase vůbec.

Na vytváření se mi osvědčily jen myšlenkové mapy a možná nějaké to kreslení na náčrtky. Psaní je vhodné spíš jen na krátké poznámky, protože to je o nervy - jednom jsem na tom teda vyťukal celý blog, ale následnými opravami jsem strávil ještě víc času.

Doba pokročila, tablety začaly vyrábět i velcí výrobci, leč mnohdy drží šíleně nadsazené ceny což se snad po příchodu Amazonu na tento trh změní. Samozřejmě i Čínské výrobky postoupily a dnes za stejnou cenu koupíte zařízení s integrovaným usb, novějším androidem, větší baterií a mnohdy i větším výkonem, například po přehrání videa v klasickém formátu... Tzn, kdybych si chtěl koupit nový tablet teď, tak asi znovu sáhnu do Asie, protože jsem za nízkou cenu dostal právě to co jsem chtěl. Možná bych si ale koupil jen čistý e-reader? To ale budu řešit nejspíš tak za rok a to bude třeba zase všechno trochu jinak.

Barcamp Brno 2011! aneb zajímavá konference

Tak nějak se to seběhlo, že jsem tuto sobotu v 7:30 ráno nastoupil na fakultě informačních technologií jako pomocník brněnské části mezinárodní sítě otevřených konferencí Barcamp. Jež se zaměřuje na internetové technologie, webdesign, marketing atp.

Mým úkolem bylo balit letáčky do tašek microsoftu "Měníme web navždy", což zabralo relativně dost času (550registrovaných účastníků) ale vše se včas povedlo. Následně jsem byl propuštěň a mohl vyrazit na přednášky (níže). Celá akce byla dobře organizována, bylo tam plno jídla nějaká to soutěž v luštění javascriptu od seznamu a možnost vyhrát vrtulník (vyhlášení jsem propásl, takže nevím zda jsem třeba nevyhrál :D). Po skončení jsem se znovu pustil do práce - tedy úklidu (dobrovolníků dost ubylo). Navíc se zjistilo, že stav jídla byl přestřelen, takže jsme se to snažily všechno zkrmit, ale těch několik táců a beden buchet, sendvičů, jablek a chlebíčků bylo nad naše síly a tak jsem si to tak nějak rozebraly - včera jsem nic jiného nejedl :D Tak nějak  jsem si před odchodem podal ruku i s paní docentkou a vyrazil na koleje s jídlem, památečním tričkem, pár letáky, několika kontakty ale hlavně se spoustou nápadů a myšlenek.

Protože vedu tým lidí, kteří společně pracují na internetovém startupu, jsem věnoval soustředění hlavně na témata využitelné pro tento projekt.

10 zaručených způsobů, jak si zruinovat byznys
Věci, které jsou považovány za samozřejmost a tak jsou mnohdy přehlíženy například sbírání kontaktů, investování, testování na skutečných uživatelích, plány do budoucna.

Příručka podnikatele
Tato jediná přednáška mě zklamala, ale naštěstí měla jen 20minut, neb jsem očekával cokoliv jiného než povídání o rozdílech mezi osčv a sročky a akciovkami... tohle znám ze školy nazpaměť. Bohužel část "podnikání a studenti" byla s nedostatku času přeskočena.

Pět věcí které potřebuješ vědět ak chceš být manažer
docela inspirativní pro mou pozici a zájmy, a opravdu jsem některé začal aplikovat....

Cenotvorba
aneb jak si spočítat kolik si za projekt říct a stejně tak potřebnou dlouhodobou hodinovku abys si člověk mohl nasadit životní styl jaký chce vést.. Docela zajímavé a použitelné.

Začínáme internetový startup v české republice
Porovnání se zahraničím, co mít připraveno do začátku, investice, kopírování se nevyplácí atd.. Také mě to něco dalo.

Nicola Tesla - art of science
spíše pohodová, inspirativní přednáška o jeho životě a metodách, které při své práci používal. Pěkné.

Jak chytat ryby do sociálních sítí
a to hlavně v offline reklamě.. Převážně obrázková přednáška na téma:"jak to nedělat". Bylo to vtipně pojaté a rozhodně mi to dalo pohled na věc, protože si myslím, že bych to s velkou šancí udělal špatně.

Platební metody a jejich integrace
různé ochrany, nepřejícnost bank a hlavně gopay.cz - dobré, ale mohlo to být pojatě zajímavěji a víc prakticky.. a dokonce jsem zde položil i dotaz ;)

Odkládej, odkládej až se ztoho zblázníš

Ještě před týdnem či dvěma jsem byl bez energie, nic jsem nezvládal, nestíhal a myslel jsem si, že to je protože jsem toho měl na sobě naloženo moc... ale před chvíli jsem si uvědomil že to tak nebylo. Včera mi totiž přišel e-mail od jednoho klienta, se kterým jsem už nepočítal - a já z toho měl radost. Proč?

Až před chvílí mi to došlo. Když mi ta zpráva zrovna na něčem pracoval - měl  jsem ze zprávy radost, protože jsem pracoval! Může se to zdát divné, ale zkusím to vysvětlit na příkladech:

Měl jsem dodělat pár posledních maličkostí na Devils Furniture, odkládal jsem to víc jak týden ale pak jsem teda zatnul zuby.. a za půl hodiny bylo hotovo a dokonce jsem se u toho bavil! Stejně tak jsem se včera po pár dnech pustil do předělání velikostí pár odkazů a pár dalších drobností, které po mě klient chtěl  - a ještě jsem si dělal srandu, že mi to zabralo cirka pět minut! Odkládal jsem to už někdy od pátku. Stejně tak jsem kdysi dávno dělal něco pro toho co mi teď napsal, ale prostě to nějak ustrnulo... a teď už vím, že jsem schopen to co po mě chce udělat "za chvilku".

Člověku se může zdát, že toho má moc, protože když neustále něco odkládá tak to nezmizí! naopak se to na sebe navaluje a může vzniknout pěkně hnusná nezastavitelná koule. 

Teď už mám jistotu, že pravidlo dvou minut (cca:"Co jde udělat do dvou minut udělej hned, protože odkládáním ve výsledku ztratíš mnohem víc času") je opravdu k něčemu. Asi bych ho měl konečně aplikovat do mého života a ne si ho jen pamatovat. Protože ani sepisování úkolů nemá při jejich neplnění moc velkého smyslu.

Aktualizace znamenají smrt

Windows 7 Starter (ano, ten který je omezen nemožností změnit obrázek na ploše) se rozhodne aktualizovat, vše se bez problému stáhne a netbook se restartuje. A potom nastává problém, aktualizace trvající šílenou půl hodinu, která se nedá nijak zrušit se na 99 % rozhodne, že nemůže pokračovat a tak následuje stejně dlouhé navracení původních hodnot... počítač se znovu restartuje a co udělá Win? Začne znovu instalovat tu zprasenou nefunkční aktualizaci... a příběh se opakuje. Pánové vývojáři byly zřejmě přesvědčeni, že se to rozbít nemůže a tak tam nedalo žádnou pojistku ani možnost to zrušit! Nějaké to obnovení funkční konfigurace, nebo co mi to tady nabízí, se evidentně rozhodlo aktualizovat též => nefunguje a o nouzovém režimu radši ani nebudu psát! A tak skončil krátký život operačního systému jenž se chtěl jen aktualizovat...*

Připomíná mi to situaci při mé výměně procesoru v notebooku - všechno fungovalo, jenže Win se rozhodl mi doporučit nainstalovat speciální aktualizaci pro nový procesor - mno, byla to jeho poslední rada.

Ale abych nebyl zlý jen na systémy od Microsoftu, aktualizace mi dokázaly zabít i linux. Chudák se aktualizoval, aktualizoval a aktualizoval až mu došlo místo na disku což zamezilo přihlášení ("pro přihlášení je nedostatek paměti") :D

Asi proto mi můj Windows při každém startu píše "počítač může být ohrožen, protože jsou vypnuté automatické aktualizace". Souhlasím, ohrožen opravdu je a to tím, že možná bude fungovat.

*edit, tak po nějaké hodince točení kurzoru to naskočilo, úžasné :D

Kendo, masakr z Japonska

aneb jak jsem dostal tyčí po hlavě!

Blíží se večer a já doprovázím svou sestru do tělocvičny nějakého gymnázia v Brně. Jdeme se podívat na tréning japonského umění boje s mečem... víc jsem nevěděl.

Přihlásil jsem se jako doprovod, ale dvě hodiny sedět někde v šatně se mi nechtělo, takže jsem si meč chtěl aspoň podržet. Nováčci jsme byly celkem tři, kolega nám vysvětlil názvosloví, naučil nás držet meč, správnou chůzi, klečení (au), základní útoky, úklony a prostě všechno co by zájemce měl umět... co jsem ale nečekal, že nás vzápětí přijmou do DOJO? a začnou spolu s námi svůj tréning na plno - už jen úvodní rozcvička mi dala silně zabrat. Následovalo přebíhání miniaturní tělocvičny, sekání a křičení a pak tréning boje! Zpočátku jsme jen dělaly útoky a “průběhy” kolem dlouhodobých členů, jenže ti se (v době kdy už jsem doufal v brzký konec :) ) pak převlékly do brnění a začali se mydlit mezi sebou.. a mi začátečníci (a nedlouhodobý členové) jsme trénovali s dohledem dál - a tady začaly problémy. To, že půlka z nás nerozuměla těm japonským výrazům a nevěděla co má dělat je jedna věc, ale když vám řeknou, že první útok přijde z hora (jde snadno vykrýt) a druhý zprava (tak kryjete pravou stranu) a pak jsem dostal ránu po hlavě. Proč? Útok šel opravdu zprava, leč z útočníkovy strany a můj mozek se tak pod tíhou katany rozcákl po místnosti.. no dobře,  trénuje se ze speciálně složeným bambusovým mečem - takže to ani nebolí a tak jsem se za pár vteřin mohl pustit do útoku.

Bylo to zajímavé, zábavné a byla to dřina, ale už mě tam nikdy neuvidí (jako mnoho prvně příchozích předtím), leč pravou katanou do umělých rukou(nebo nohou?) bych si asi zasekat šel. Někdy holt trochu lituju že nejsem tak úplně, jak to říct:”fyzicky zdravý”.