Duke Nukem Forever aneb jedno velké hurá

Proč hurá? Protože jsem se po nějakých dvou letech dostal ke hře jež si mě dokázala udržet až do konce – takže asi už je jasné v jaké náladě se bude pohybovat tento článek.

Duke nukem, hrdina v jehož buildu (engine a editor) jsem si jako malý stavěl knihovny plné prasat a pak je mým oblíbeným trojhlavňovým kulometem střílel... Mno, doba pokročila a po kratší odmlce přichází další díl a po všech těch kladných i negativistických recenzích jsem dostal možnost si ho taky zahrát. Snad nebudu moc spoilovat.

A rovnou se zeptám – hráli jste někdy hru, kde si najedete pohledem na dekoraci – zásuvku – zmáčknete klávesu a hlavní hrdina do ní strčí prsty? Toto je asi první hra, kde se můžete zabít strkáním prstů do zásuvky :D A takových maličkostí, kterých si na první pohled/druhý nevšimnete je hra plná a rozhodně překvapí a pobaví.

Akce samotná pak probíhá hodně klasicky (běháte a střílíte) a můžu říct, že hra je místy až pekelně obtížná – druhů nepřátel sice není mnoho, ale podle mě to v tomto případě vůbec nevadí, protože jsou hodně rozdílní. Zbraní je také mnoho a ze začátku mě štvala možnost mít u sebe jen dvě, ale později jsem to pochopil – díky tomu jsem byl nucen zbraně občas vyměnit a chvíli střílet také z něčeho jiného, takže ve výsledku to beru jako malé plus. S tím, že některé kousky dostanete do ruky jen párkrát. Náboje mi došli jen dvakrát a tak jsem si pro změnu trochu zaboxoval – a poskakovat kolem prasete co se vás snaží nabrat na rohy :D

Jak už jsem psal tak se každou chvíli objeví nějaké to zpestření, ať už se jedná o řízení vozítka, poskakovaní uprostřed nějaké té mašiny, potápění, dělání popkornu „v adventurním“ levelu či hraní přiblblých miniher na automatech. V této hře se opravdu vyplatí zkusit zmáčknout/vzít do ruky každou blbost :D

Dokonce i samotné střílení bývá docela často doplňováno souboji z menšími či většími bosy, které vyžadují trochu toho přemý.. tedy trochu víc raket. A o tom, že se každou hodinku kompletně mění celé prostředí snad ani není třeba psát, i když hlavně na prvním městském levelu je trochu vidět, že byl dělán před několika lety, ostatní jsou až krásné – ano, hlavně v posledních levelech mi grafika přišla dokonalá – a závěrečný souboj...

Samozřejmě je tu pár minusů, alespoň z mého pohledu je obtížnost místy až frustrující a dvakrát za sebou se mi stalo, že jsem opravdu nevěděl co dál – ale pokud těžké úseky překonáte budete mít se sebe radost. Ale chápu, že ne každý má nervy jednu přestřelku opakovat dvacetkrát. Dále mě trochu začínala unavovat jízda autičkem/truckem ale chvíli potom vždy naštěstí skončila a trochu nezáživné mi v každé hře připadá statické střílení z položeného kulometu.

Duke je prostě hrdina, který si nejde pro smrt daleko a když na něho spadne vesmírná loď tak omdlí… Vrátil se však v plné síle s pár drobnými nedostatky, ale pokud si nechcete ve hře hrát na nějakou realitu a spíše hledáte oddech, nadsázku a takovou tu béčkovost – ovšem záměrnou – tak není co řešit ;)

Angličtina, snadno a rychle

Realizovat, to co se píše v tomto článku se mi z dlouhodobějšího hlediska nepovedlo, proto už je článek z větší části neaktuální - třeba někdy jindy.

-------------------------- 

Angličtina je v dnešní době docela důležitý jazyk – tedy alespoň pro některé obory a tím IT bezesporu je. V tomto ohledu si docela vystačím se školou, příští semestr mě třeba čeká celý předmět o IS, jež je zakončen nějakou tou semestrálkou. Jenže angličtina se dá využít i pro jiné věci než jen technické záležitosti – já například narazil již na pěkných pár věcí, které bych chtěl vidět/číst a troufám si tvrdit, že je nikdo do češtiny nepřeloží a tak jsem se před nějakým tím rokem rozhodl, že se budu angličtině věnovat i ve svém volném čase. Sledovat komentované videotutoriály, videa na youtube, seriály a filmy s anglickými titulky – což je pro mě zatím vhodné spíše jen na kousky, které nejsou postavené na složitých dialozích a aktuálně (rozuměj docela dlouho) louskám i knihu… Prostě se jí tak nějak věnuju, a nedávno mě napadlo (jsem holt strašně kreativní), že si udělám o angličtině i web. A tam jsem nahodil wordpress, vybral šablonu a začal.

(odkaz zrušen)

Není to úplně podle mých představ, ale v plánu bylo každý den přidat jeden článek – tedy každý den se na pár minut věnovat angličtině. Zatím tam toho zase tolik není, a určitě ještě není vhodný čas na zveřejnění – ale věřím, že právě to mě bude ještě více motivovat na tom pracovat ;)

Aktuálně sice trávím spousty hodin v práci a mimo jiné se učím základy ruštiny – naskytla se mi taková příležitost tak proč to nevyužít, že? Navíc mě to zatím docela baví a z tohoto jazykové soudku si ještě přes prázdniny chci zopakovat němčinu, jež jsem se učil deset let a přijde mi škoda tento čas jen tak zahodit – protože se mi hodně rychle vytrácí z paměti. (Ich habe brot mit marmelade.)

Do konce záři ještě času dost a tak třeba stihnu i základy dalšího jazyka (když nepočítám ty programovací) – švédštinu, ale o té třeba někdy později ;)

Krutý měsíc bez vývojařských fór

Už je to skoro měsíc co jsem na žádné ze dvou vývojářských fór nic nenapsal, a to zcela záměrně. Proč? Mám k tomu několik důvodů:

Na těch dvou stránkách jsem za posledních pár let strávil opravdu mnoho času, navštěvoval jsem je každý den klidně i pětkrát-desetkrát, což je zbytečné a tak nějak jsem si to začal uvědomovat. Takže jsem tento internetový čas rozhodl trochu z produktivnit.

Věnoval jsem těm webům spoustu energie a nic moc k ničemu to není. Nač testovat něčí projekty, hledat chyby, prohlížet obrázky, webdesign a nebo někomu radit ať už na fóru nebo po ICQ? Rád pomáhám lidem jenže tady za to dostanete jen nenávist ostatních uživatelů… ano, minimálně na jednom z těch dvou fór to funguje tak, že nesmíte říct ani jednu výtku – musíte jen nesmyslně chválit – doslova by se dalo říct - lhát. Jistě našlo se pár inteligentních lidí co mou snahu, pomoci ostatním dělat lepší hry pochopily – tudletu tu „životní filosofii“ jsem přebral z krevety a dokonce jsem párkrát už někoho zahlédl používat stejnou metodu a občas se někdo rozhodl mě podpořit v dalším zbytečném OT, na téma:“Ale on tu modrou kouli nemusí vylepšit! Je dokonalá! A měl by ses prvně podívat na své hry!“

Ze začátku mě útoky na mou osobu štvaly, později mě začali bavit, ale nyní už mě obtěžují. Dokonce jsem si všiml, že jsou mé příspěvky snad záměrně vyhledávány a uživatelé se v nich snaží najít něco napadnutelného a když nenajdou? Tak si něco jednoduše vymyslí, doplní to OTéčkem o mých hrách a nějakým dalším balastem. Když nahodím argumenty a zeptám se kde z mého příspěvku vycucal to o čem mluví? Tak si jednoduše valí svou… Nevadí, lidé jsou všelijací, ale když takovou zábavu zkouší i osoby o nichž jsem si myslel, že jsou na jiné úrovni.. tak to prostě zamrzí.

Dalším důvodem je, že když jsem potřeboval malinkatou pomoc já, tak jsem byl vesele ignorován, a je jedno zda mělo jít jen o pár levelů nebo pět spritů, které by jakýkoliv „grafik“ zvládl za pár minut. Jistě zvládl bych to sám – tedy zvládl jsem to sám, ale prostě jsem doufal v pomoc, která by mi pomohla se posunout blíž k doklepnutí projektu. Protože s nechutí se prostě těžko bojuje, zvláště u věcí, které vás dělat nebaví a bohužel to půjde určitě půjde vidět i ve výsledném produktu – jen mi prostě bylo ten čas vývoje a spousty cizí práce vyhodit…

To je z mých ubrečených důvodů, které vedly k událostí, jenž si nikdo nevšiml vše… zpočátku bylo těžké ignorovat zajímavá témata, nebo možnost někomu pomoci – hlavně tu první, jež nastala pár hodin po mém rozhodnutí, ale donutil jsem se si říct:“Vím, ale nemůžu ti pomoci, protože by mě zase někdo napadl, s tím, že nemám v portfoliu jen výborné hry, slušně řečeno.“

Zatím jsem se nerozhodl zda se vrátím v plné síle ve snaze pomoci dělat ostatním lepší hry, nebo je budu ignorovat a věnovat se jen svým tématům – jak jsem to ještě před časem kritizoval u ostatních.

Snadná implementace dabingu

Jak jistě víte, tak jsem si nechal do Devils Furniture – tedy té již dva roky vyvíjené logické hry – udělat dabing. Samozřejmě od Perly. Ve hře je sice jen pár monologů, jež mají naznačit principy a asi dva dialogy pro příběh, ale musím říct, že hře to opravdu přidává pár bodíků k plusu.

Implementace externích souborů v GM je, jak jsem nedávno ke svému údivu zjistil, velice snadná – nikdy předtím jsem neměl potřebu to studovat – a v podstatě stačí použít tyto dva příkazy:

global.zvuk = sound_add("intro.wav",0,1);

sound_play(global.zvuk);

V podstatě to znamená, že si do globální proměnné uložíte cestu ke zvuku a v dalším řádku ji necháte přehrát. Také nesmíte zapomenou, že je třeba dabing pak časově vyladit a ještě před samotnou implementací řádně nastříhat, protože dostanete několik verzí namluvení v jednom souboru.

Dabing je opravdu fajn, za což Perle Group děkuji ;)