dvacet tři, smrti o krok blíž

Je to tak... už jsem si tady na tom světě v nejrůznějších bolestech protrpěl celých 23 let, moc skvělého jsem toho zatím nezažil ale na druhou stranu jsem ještě ani nespáchal sebevraždu a dle aktuální situace se do ní v době blízké nepustím. Tedy myslím. Možná. Tak mi držte palce.

Prázdniny jsou u konce

Zítra začíná nový semestr a tak zde můžu vypsat co jsem zase všechno neudělal, nesplnil, jak jsem zase nikde prakticky nebyl, nic nevydělal, trpěl... ale neudělám to - raději zde shrnu to, co jsem všechno stihl, udělal a naučil se ;)

Publikoval jsem minimálně jednu povídku, rozepsal pár dalších a hlavně uspořádal druhý ročník literární soutěže - Malá povídková s chodícími mrtvolami, které se zúčastnil pro mě nečekaný počet lidí a tak už se nemohu dočkat třetího ročníku. Taktéž jsem napsal hromádku článků pro blog a různá jiná místa.

Byl jsem již na druhém ročníku konference Barcamp, podíval jsem se na finále herního turnaje Asus Finals a organizoval a hlavně se zúčasnil skvělého Letního Zombie Kempu. Navštívil jsem i jednu párty, 2x fotovýstavu Jiřího Kolbaby a zašel na hamburger ze slevového serveru.

Natočil jsem svůj první "velký" hudební videoklip a sestříhal svůj černobílý videoklip pro norskou kapelku. Dalé jsem s jedním kolegou natáčel pár videí o hardware a nějaké další drobnosti. Na Quite jsem kromě infografiky ani nešáhl. Samozřejmě jsem udělal stovky různých fotografií.

Dohrál jsem Titan Quest a pár mnohahodinových her v Civilization 5, pařil na Onlive, umíral v multiplayeru Fallout Tactics, trochu testoval Battlefield 3 a většinově prohrával v Magicích a vypátral cca 5 kešek. 

Naprogramoval jsem jednu celou hru (Veselý Kombajnista), rozpracoval jeho "full" verzi a hardcore scifi rpg. Občas jsem i pracoval i na pár webových stránkách.

Naučil jsem se trochu švédsky a nově si pořídil další knihu, tzn. své znalosti budu rozvíjet i nadále.

Přečetl hromadu knih (zde + Alenka, Den Trifidů atd) a viděl nespočet filmů (+ ještě jeden takový článek).

Teď ke konci si pořídil nový tablet a testoval jeden androidí telefon.

Chodil jsem na procházky se psíkem, budoval koupelnu, snil, plánoval budoucnost a 
hodně se flákal.

Co vy? Bavili jste se? Cestovali? Programovali? Kreslili? Zpívali? 

Making of Veselý Kombajnista

Před nějakým časem jsem splácnul toto video, ve kterém uvidíte jak jsme dělali naši hru Veselý Kombajnista. 

Tak klidně zkuste nahlédnout pod pokličku:

PS: Máme v plánu vytvořit i plnohodnotnou verzi této hry ;)

Napsáno z nového tabletu

Už je to tak, skutečně jsem si pořídil novou hračku a ačkoliv Vás to, možná překvapí rozhodl jsem se místo čínského noname sáhnout do trochu jiné cenové kategorie. Osud mi pod ruku přihrál příležitost a já se po mnoha hodinovém rozmýšlení rozhodl ji využít, a tak tady teď matlám prsty po novém displeji Asus Transformer 101 32gb 3G (bohužel bez docku), který jak můžete nahlédnout -> zde (mám trochu lepší verzi) není zrovna levnou záležitostí (a kdo mě zná tak ví, že přemýšlím nad každou korunou).

Teď si možná klepete na hlavu a říkáte si:"Co to udělal za blbost?" A věřte mi nebo ne, ale stejné otázky se mi už honí hlavou od té doby co mi byl nabídnut a já na něm poprvé masakroval zombíky. Osvětlím.

Už je tomu nějakou dobu co nemám žádný vlastní computer a předtím jsem pracoval na stroji, který jsem používal na základní škole (docela to šlo). Doma to nebyl žádný velký problém, protože tam je slušný desktop a par notebooků, ale v Brně bych teď už neměl vlastního nic. Můj plán byl takový, že si pořídím nějaký tablet či netbook za dva/tři tisíce (přemýšlel jsem i o blížícím se MS Surface) a víceméně budu využívat studovny plné počítačů ve škole (kam musím jezdit každý den) a složitější věci (hlavně video), dělat na počítači osoby u které bydlím, neb jich tu má několik a všechny jsou hodně výkonné. Ve své podstatě bych se bez vlastního stroje obešel, ale určitě uznáte, že by to nebylo úplně ono - studovna bývá zavřená a spolubydlící může chtít spát, nebo počítač rozebrat, což se tady u něj děje často a já bych pak mohl koukat do stropu - obrazně řečeno.

Tento plán samozřejmě zůstává, jen se trošičku změnila cena zařízení, protože za desítku bych to vážně nekoupil... vlastně je to tak, že tablet mužů vzít a možná snad i půl roku/rok prodat za cenu, větší než jsem koupil - jak jsem psal výše -> příležitost, navíc máme s prodejcem jistý vztah a moc dobře vi, že mám brzy narozeniny. :-)

Budu věřit, že tablet náplní mé náročné představy a zbavit se ho chtít nebudu, ale i kdyby, tak je tu reálná možnost ho vyměnit za jiné zařízení... i přesto mě trochu trápí ty peníze, ale snad se přesto přenesu... ze psaní už mé ruce začínají dostávat křeče, tak už se raději rozloučím.

Twitter

Věřím, že většina osob tuto službu zná, takže myslím, že není třeba její funkce nějak rozebírat. 

Dlouho jsem nevěděl k čemu by mi byla, takže jsem se ani nezkoušel registrovat. Jednoho nedávného dne jsem opět nahlédl na pár profilů a narazil jsem na jeden odkaz - pro Vás je asi nepodstatné, že směřoval do video archívu jedné švédské televize, ale důležitější informace je, že se ke mě (ačkoliv měl) nedostal žádným jiným kanálem. To byl tedy můj impuls vedoucí k registraci.

Na Twitteru aktuálně sleduji pět profilů a zeď mám tedy pořádně zaneřáděnou a nepřehlednou, až si nedovedu představit, jak bych se v tom vyznal, kdybych jich sledoval třeba dvacet? A stejná situace jako s videem se zatím neopakovala. Tak uvidíme, jak se to bude vyvíjet dál, ale už mě trochu přestává bavit.

Pokud by měl náhodou někdo neskonalou touhu mít těch pár mých tweetů na své zdi - tak mě najde zde: 

https://twitter.com/Fajrscz

Battlefield 3, chyba vedle chyby

Osud tomu přál a já se dostal k Originu se zakoupeným Battlefieldem 3 - nejprve jsem si chvíli ošahal Multiplayer, což je prostě klasika ale prvním dojmem mě tedy moc nenadchnul - bylo tam dle mě převozidlováno... vlastně jsem si za dobu hraní zábavně zabojoval asi tak pětkrát a když už přestřelka vypadala zajímavě, tak mě někde z druhé půlky mapy sestřelil vrtulník nebo tank. U hraní jsem prostě celou dobu pocit, že dvojka je mnohem zábavnější - alespoň co se hry za vojáka týče. Tohle je samozřejmě jen můj osobní dojem, jinak k multiplayeru asi nemám co vytknout a nejspíše si ho ještě zahraji.

Je na čase, přesunout se k Singleplayeru. Na ten jsem byl opravdu zvědav a těšil jsem se na pořádnou akční jízdu! Leč narazil jsem na pár věcí, které bych očekával možná tak v béčkově hře ruské produkce...

Nesmrtelní zombie útočí

To, že nepřátelé postávají metr od Vás a "nenápadně" čekají než se dotknete místa, které aktivuje jejich "myšlení" bych přešel, ale když doběhnete k vysoké zdi a najednou jí jeden nepřítel přeleze - vy ho zastřelíte, a za okamžik ji přelízá ten stejný  týpek - zastřelíte - a další blázen přelízá zeď přímo pod hlaveň - okamžitě se mi vybavilo Left4Dead, kde to probíhá úplně stejně... Nebo když stojíte u vrat, které nepřátelský voják otevírá - střelíte ho do břicha brokovnici a sním to ani nehne! - protože zrovna přehravá svojí animaci - tak to vypadá fakt silně komicky až se ptám, jestli tu hru někdo testoval? O tom, že na Vás designeři budou posílat miliony a miliony dalších hloupých nepřátel protože je střílíte s jiné strany ulice než dle nich máte se raději vyjadřovat nebudu, protože to asi patří k vývoji. Z tohoto odstavce prostě plyne, že se autoři ani o žádnou umělou inteligenci nepokusili. 

Jeden sniper dokáže vystřelit dvě rány během pikosekundy - viz střecha v první misi - snad ani nebudu probírat.

Papírová krabice z nezničitelných materiálů

Líbí se mi jak se ve hře dost věcí rozpadá - hlavně tedy různé zídky - to je krásný směr vývoje her, který chválím... ale zkuste vystřelit do papírové krabice! Ne že by se rozpadla, ale ona se ani nehne! Tohle bych pochopil, pokud by ve hře byla papírová krabice jedna - ale tady jich je desítky a jsou stavěné přímo do směru střelby! To je pak k smíchu.

A co psi? Ano, ti jsou také neprůstřelní! Štěkne na mě pes - začnu do něj střílet a on to naprosto ignoruje! Stejně jako davy civilistů - a zkusili jste po nich hodit granát? Zmizí! ANO! Váš hozený granát prostě zmizí!

Spadnout. Spadnou se Vám se střechy nikam nepodaří - ale jakmile vlezete na dřevěné prkno tak už to jde - až si říkám, jestli to neměla být Výzva pro hráče "Teď dokaž, že zvládneš ujít metr rovně!"

Stojíš metr vedle!

Tohle mě opravdu pobavilo. V první misi musíte seskočit se střechy, uděláte to i s celým vaším týmem a čekáte co se bude dít dál. Nic! Vy se totiž musíte postavit přesně na místo, které je asi metr od Vaší současné pozice - jinak budou všichni čekat až smrti stářím. Opravdu nemohli autoři aspoň na pár takových nepodstatných místech udělat rozsah triggeru trochu větší?

Ještě vtipnější je to na otevřených prostranstvích. Vejdete do otevřené branky a hned Vás chce hra zabít! Odkráčíte metr od velitele - hned Vás chce hra zabít! Ano, ve hře jsou velké prostory, ale vy musíte chodit po předem určených úzkých místech -> jinak Vás hra chce zabít! a dokonce musíte brát do ruky i autory vybrané zbraně a to i když jsou v dané situaci zbytečné.

Pan nezničitelný!

Na léčení formou zablikání obrazu si člověk zvykne.. i to, že rozchodíte když Vám na hlavu spadne panelák se dá zvládnout, ale to, že Hummvee ve kterém sedíte zasáhne raketa takže se rozletí na kousky a jeho trosky skončí v plamenech, vy odletíte pět metrů daleko - a ani ten obraz Vám nebliká! Mno, to už mi příjde trochu přehnané... a ještě dodám , že i ve stařičkém Duken Nukem 3D i Quike byla schopnost ohně zraňovat postavu - zde se můžete opékat jak je libo.

Krásné mraky!

Grafika, ač ze začátku nijak neoslní (aspoň já jsem čekal více) - a to ani při spoustě věcí na vysoké/ultra, tak při leteckém kole jsem opravdu koukal - kdyby tak měli takovou nádhernou grafiku letecké simulátory. Pak hra spadla... 

Můj depresivní videoklip o *spoiler*

Při poslouchání norských melancholických kapel Vás může napadat spousta zajímavých věcí, mě jednoho hezkého dne v autobuse přišlo na mysl toto video - a po pár měsících jsem už touhu realizovat mou představu nevydržel, přemluvil jednoho kolegu a za hodinku bylo natočeno. 

Nuže, na výsledek se můžete podívat zde: 

Má první infografika

Třetí rok tohoto blogu je za námi

Už je to pár dní, co uběhli tři roky od založení tohoto blogu. Třikrát hurá, ale zrovna neprovolávám.

Psaní sem mě stále baví, ale většina mých "kolegů", jejíchž blogy jsem na začátku sledoval a oni sledovali mě "zemřela" a nový čtenáři se nehrnou, takže většina článků zůstává bez odezvy, což by tak ani nevadilo, ale ty statistiky čtenosti na naladě rozhodně nepřidávají. Netvrdím, že většina zdejších výplodů nejsou blitky hodné smazaní ale je tu i několik článků, které mají velkou čtenost i rok/dva po vydání. Vím, které to jsou - vím jaké témata mají a vím, že by tu takových mohlo být více, a jsem si vědom, že převaha osobních myšlenek a blbých keců čtenáře odrazuje od pravidelných návštěv - jenže tohle místo je můj osobní blog a kam jinam bych pak cpal výplody své choré mysli? A to, že to nikdo nečte? Asi zase tolik nevadí.

Samozřejmě tu rozhodně nepíši všechno co mě napadne (to by bylo téma na každý den) a taktéž nepublikuji všechno co napíši - buď si řeknu, že to nestojí za to, nelíbí se mi to a nebo mi to přijde neaktuální. 

Každopádně tohle je víceméně jeden z těch zbytečných příspěvků, které nebude nikdo číst :)

A co Vy? Sledujete své statistiky a čtenosti? Přemýšlíte o zaměření blogu na určité téma?

Na závěr trocha statistik

Počet zobrazení s počtem příspěvků roste:

Nejčtenější články jsou vcelku pochopitelné:

A to je vše přátelé ;)

Ovládat hru jedním proměnlivým tlačítkem?

Tenhle článek se ale bude věnovat jednomu tlačítku, které toho ve výsledku dělá opravdu hodně a mění své funkce podle aktuální potřeby, v příklad na hře Civilization 5, kterou mohu jen doporučit.

Nejprve si tím tlačítkem otevřu výzkum, vyberu sociální politiku, následně proběhnu všechna města, poté přijde řada na rozdání úkolů všem jednotkám a teprve poté se tlačítko změní na "next turn", "please wait" a tím se cyklus vrátí zase na začátek.

Přijde mi zajímavé, že nemusím (pokud chci tak mohu) kvůli každé z těchto věcí "lítat" po obrazovce a hledat speciální tlačítko. Jistě, je to jisté z zjednodušení, ale myslím, že v tomto případě určitě ne na škodu.

Setkali jste se s podobnou funkcí i u nějaké jiné hry? Myslíte, že je to v pořádku? Nebo máte pocit, že to dělá s hráčů opice?