sobota 27. října 2012

Hrátky s Constructem 2

6 komentářů

Construct 2 je vývojářský nástroj určený ke tvorbě her, podobně jako například známější Game Maker. Zatímco s Game Makeru se vývojem stalo plnohodnotné vývojářské prostředí, ve kterém si můžete  (musíte) udělat všechno samy. Construct na to jde jinak - vložíte si obrázek a dvěma kliknutím si vyberete zda ho budete ovládat na šipkách, či je to střela, nebo plošinovka... a hra je hotová.

To je výhoda, protože to značně urychlí práci, ale pokud k tomu přidáme, že se celý "kód" matlá na jedné stránce, tak se Construct na první, druhý i třetí pohled jeví dosti omezeně.

Přiznám, že jsem si ho párkrát nainstaloval a poté vždycky znechuceně zavřel... před pár dny jsem se však rozhodl mu dát šanci (je levnější než GM) a začal jsem ho detailně zkoumat. Nakonec musím říct, že je práce v něm docela sympatická - i když naprosto jiná - a věřím, že po nějaké době používání už bych nemusel zmateně proklikávat jednotlivé prvky abych našel něco jako podmínku atp.

Během pár minut učení jsem v něm spatlal jednoduchou topdown akci (samozřejmě se zombíky), kterou bych v GM dělal déle a snad by i vypadala hůře, ale pokud bych jí chtěl rozvinout do plnohodnotného titulu... tak nevím, jestli by mi to možnosti Constructu dovolili.

Vypadá to, že si budu muset nějaký skutečný projekt v Constructu vyzkoušet vytvořit.

A co vy? Máte sním zkušenosti? Připadá Vám také docela omezený?

středa 24. října 2012

Asi bych měl začít psát ještě více

4 komentářů
Právě jsem si dal dokupy své dokončené povídky od roku 2008 - tedy doby, kdy jsem si vzpomněl na svůj dětský sen stát se spisovatelem (a tehdá jsem i opravdu plodil... úžasné dokonalosti - ale každý nějak začínal, že ano ;)) a právě ten rok jsem na internátu začal dávat dohromady nějaké ty první novodobé písemnosti. 

dropbox-povídková-složka je různých nápadů, začátku, konců či středů, ať už rozsáhlých eposů či krátkých povídek, plná a hezky roztříděná podle let, ale až dnes kdy jsem začal dávat dohromady svou první sbírku (kterou se chystám v nízkém nákladu vydat i tiskem a již dlouho má své jméno) jsem si uvědomil, že jí  zatím tak nějak nemám čím naplnit :D

Já prostě píšu dosti krátké povídky a to při malé míře dokončení neudělá zrovna moc stran... leda bych to vycpal svými články ať už na různých blozích, či webech a brzy budu mít pár článků i v jednom časopise. Prostě poslední dobou píši skoro každý den - přesně tak, jak by to měl podle všech zdrojů každý spisovatelský adept dělat... jenže, povídky sotva začnu a většinou jejich hrdinové tragicky zahynout nebo spáchají sebevraždu hned na první stránce... a to se pak špatně rozvijí příběh :)

Třeba za poslední dobu jsem začal psát (již poněkolikáté, leč tentokráte bez zombie) svoji vizi postapocalyptického světa - kterýžto by měl být spíše kratší knihou a před pár dny jsem v MHD získal nápad na geniální úvodní větu, kterou jsem následně docela rozepsal do totalitní budoucnosti České republiky.

Musím si přiznat, že moje literární tvorba není pro každého a rozhodně by se jí měli vyhnout lidé mladší osmnácti let - hlavně obyvatelé školek, ale nebojte - v mém repertoáru je i jedna - již mnohostranná - hrdinská fantasy pohádka, sice plná zombíků a satirického humoru, ale přesto pohádka :)

Co vy? Píšete? Literárně zpracováváte svoje úchylné představy plné krve a vnitřních orgánů?

úterý 16. října 2012

Pár týdnů s Transformerem

0 komentářů
Jak jistě víte, před nedávnem jsem si snad i trochu nerozvážně koupil Asus Transformer 3G. Před koupí jsem dostal možnost si ho pár hodin ohmatat a protože to je krásný mazlík - nepodařilo se mi pak říct ne :)




Tudíž už na něm nějakou dobu funguji a nebyl bych to já, kdybych neplánoval nějaký velký rozbor, popisující klady a mínusy.

Zatím jsem se zařízením spokojen, ale v okamžiku, když jsem po delší době vzal du ruky svůj starý čínský tablet, začala mě na Transformerovi trochu štvát jeho váha a velikost... i když se na desítkovém displeji hezky kouká na filmy a extrémní výdrž baterie je super věc, tak například v takovém MHD ta velikost není nic příjemného a raději-ho (i s bezpečnostních důvodů) nechávám v batohu. V autobuse je to pak jiná, a navíc mě zdejší společnost potěšila tím, že začala nabízet Wifi - využiji to sice jednou za měsíc, ale potěší. 

Věc, kterou ale absolutně nedokážu přejít je chybějící USB... pokoušel jsem se dodávaný kabel pře-redukovat a pomocí USB Hubu připojit další zařízení, ale bohužel jsem neuspěl - více v tomto článku: http://tabletsandroidem.blogspot.cz/2012/10/transformer-usb.html. Cena originální redukce je nějakých 500kč a na tuto šílenost opravdu nejsem ochoten přistoupit! Protože daná věc má skutečnou hodnotu kolem padesáti korun...

Takže buď si musíte koupit i dock (což je vlastně smyslem Transformeru) a nebo hold omrzet velkou část možností jak Tablet použít. Trochu mě to mrzí, ale co se dá dělat - dock si možná někdy v budoucnu pořídím  ale teď se mi za klávesnici sypat tisícovky nechce.. uvidíme.

Výše jsem se odkázal na jeden článek a je tomu skutečně tak... rozhodl jsem se o aplikacích a různých podobných věcech založit samostatný blog, abych to všechno nemusel dávat sem. Takže pokud Vás toto téma zajímá, určitě mrkněte:


Celkově jsem ale s Tabletem docela spokojen, i když jsem přesvědčen, že bych mohl koupit nějakou Čínu za tři-čtyři tísíce a výsledek by byl dost podobný... ale jak jsem psal je to mazlík, aktuální high-end a mám s ním ještě nějaké.

Určitě budu zase někdy informovat, jak spolu žijeme ;)

sobota 13. října 2012

Hříčka za pár minut, aneb WGC 5

0 komentářů
Před pár dny jsem o jedné přestávce napsal pár vět (a nakreslil mockup), které kompletně shrnují hríčku, kterou bych chtěl udělat do WeekGameChalenge číslo 5. Akorát ji nechci dělat celý týden, ale jen několik hodin (ideálně minut) jednoho slunečného dne - dneška. Jedná se o naprosto jednoduchý nápad, na pokračování mé úžasné herní série Edgar - kdo zná, tak ví, že se jedná o geniální ale značně nedoceněný produkt, některými označovaný jednoduše za sračku :D

mockup

Po sedmi hodinách...

Takže jsem už dneska dělal všechno možné, včetně vaření, dlouhé procházky, čtení, programování, válení se na gauči ale nějak jsem nestihl ani nainstalovat Game Maker. :D

Po půl hodině...

Dobře, před chvílí jsem do sebe u psaní jednoho článku pro jeden časopis kopl energeťák za sedm korun, takže najednou cítím ten šílený příval energie a tak jdu stáhnout instalačku GM studia, páč si chci vyzkoušet jak se v tom pracuje, tedy ne, že by to kromě změny barev k horšímu nebylo úplně to samé, ale třebas narazím na nějakou skrytou záludnost. 

17:47

Založil jsem projektový soubor.

17:52

Opravdu v room editoru nefunguje delete? To je nějaký vtip, ne?

17:59

Opravdu tam delete nefunguje... ale možnost roztahovat objekty je fajn, jen by to mohlo fungovat trochu lépe :D

18:05
Hra je hotová! Má ovladatelnou postavu, nepřítele, překážky a časování do konce... nebýt nové grafiky, ve které by člověk alarm pohledal, měl bych to už dávno :D Jak hra vypadá se mrkněte na následujícím obrázku a já si asi dám pauzu - cítím se už unaven...
hra po třinácti minutách


18:54
Tak jsem si sjel web epizody k seriálu Walking Dead a trochu se protáhl a mezitím jsem se rozhodl, že nakonec zkusím uplácat nějakou tu grafiku, takže stahuji trial verzi Photoshopu - 30 dní, mi snad bude na nakreslení dvou spritu a jednoho pozadí stačit :D Snad na tom otestuji, jak pěkně funguje v GM transparentnost, protože verze 7, kterou už mám pěkných pár let koupenou si o ní může nechat jen zdát ;)

GM Studio nepodporuje ve formulářích ctrl-a! To si snad už dělají srandu...

Ono vážně nepodporuje ani háčky? A nebojte, "all" mám zaškrtnuté...

19:07
Je čas na pauzu - jdu se najíst :)

19:46
Je čas pokusit se splácat nějakou tu grafiky... stylizovat to vesele nebo naopak smutně?

20:02
GM studio nemá ani po***né posuvníky u oken! Co to ku***?

Nefunguje ani F4 a ESC... a v nastavení projektu to taky nikde není :D

Juchů! "Delete underling" v room editoru je konečně defaultně vypnuto

20:20
Po mnoha minutách neustálého a bezesmyslového pouštění hry stále dokola aniž bych udělal jedinou změnu,  jsem se rozhodl si dát další pauzu, už jen protože mě začíná bolet hlava, a já vážně nevím proč... Koukněte jak to aktuálně vypadá:
Přibylo pozadí, mráčky a tlačítko pro vypnutí, neb nový GM nepodporuje ESC. :D

22:03
Nadopován prášky, nakrmen a vykoupán se rozhoduji, že dneska aspoň dodělám grafiku... takže hlavu vzhůru, úsměv na rty a tří minutové práci zdar!

22:28
Musím se přiznat, že mě to nějak začalo bavit - tvorba (dokonce jsem uplácal i jednu jednoduchou animaci) i hra samotná :D Nechci říct, že by to nebyla strašně jednoduchá blbovina, ale je to docela těžké, a když se mi to jednou podařilo udělat - tak jsem to přitvrdil a už se nechytám... :D 
Aktuální stav hry, hlavně Edgar je krásný ;)
22:39
Mno, nic - dá se to prohrát, možná i vyhrát a obsahuje to logo soutěže... myslím, že hra je znovu hotová ;) Každopádně jsem se rozhodl, že se jí budu věnovat i zítra! Přidám nějaký ten zvuk, doladím hratelnost a možná i přidám nějaký herní prvek, prostě takové ty drobnosti, které dělí hru od výborné k dokonalé :) 

Však už uvidíte sami.

čtvrtek 11. října 2012

Pozdní letní čtení

0 komentářů
Nějakou šílenou hrou osudu jsem opomněl zveřejnit druhou část mé letní četby (první) a říkám si, že by bylo škoda následující zajímavé knížky na blogu nemít. Tak se zkuste mrknout a třeba Vás popis některé z nich inspiruje k přečtení ;)

Alenka v říši divů a za zrcadlem
Lewis Carrol
Tato kniha je hodně známá a před jejím přečteným jsem očekával nějakou standardní pohádku... Leč ve skutečnosti je docela šílená, zmatená a snad i "špatně" napsaná kniha, což je asi pravý důvod její slávy. slávu.  Alenka je totiž zřejmě lehce retardovaná dívka, které byly omylem předepsány nějaké halucinogenní látky. Přesto se u některých jejích příběhů snad pobavíte a pokud jste například viděli film od Burtona, tak asi nebudete věřit kolik si toho vlastně scénáristé vymysleli a změnili - téměř všechno :) 

Den trifidů
John Windham
Klasická kniha a překvapivě chytrá kniha u které nejde poznat, že byla napsána před více než padesáti lety! V podstatě jde o klasický apocalyptický příběh člověka, který se náhodou vyhne katastrofě a v nově vzniklé situaci se snaží přežít - tentokráte však nebudou po zemi kráčet mrtví, ale květiny, genetickou modifikací vypěstované, zrádné a pro člověka smrticí. Rozhodně mohu doporučit. 


Tulák po hvězdách
Jack London
Příjemná knížka, kterážto se tváří jako spis věžné odsouzeného na smrt v americké věznici devatenáctého století. Dle mě popisuje sílu lidského ducha a myšlení, formou příběhů, který hrdinně prožívá v jiných životech v dobách, když je mučen svěrací kazajkou. Pěkná knížečka.





pondělí 8. října 2012

Sedmý semestr

0 komentářů

Sedm, seven, sieben, sju - kouzelné to číslo, ale když jde o počet semestrů vysokoškolského studia, tak může být v jistých souvislostech trochu zahanbující, což mě samozřejmě netrápí. :)

Měl bych se asi radovat, protože tento semestr mám jen tři předměty:
-> "Super, to v té škole vlastně skoro vůbec nebudeš a budeš mít čas rejžovat někde prachy"

, tak by to mohlo být, pokud by mi osud nehodil pod nohy rozvrh, ve kterém se počítá s tím, že budu ve škole každý pracovní den - ideálně mezí jedenáctou až třetí hodinou. A nechodit na přednášky, je věc, kterou jsem zavrhl ještě před tím, než jsem ten rozvrh viděl.. 

Problém je v těch samotných třech předmětech... věc se má tak, že už jsem všechny ty zajímavé nebo k něčemu dobré odstudoval a zůstalo mi opravdu jen malinko těch nepotřebných, otravných a utrpení způsobujících. :)

"Statistika se dělí na dvě větvě, tu praktickou - která se skutečně používá a je k něčemu dobrá... tak té se tady věnovat nebudeme"... v podstatě je to jen převlečená matematika, takže dva kýble škaredých vzorečků a výpočtů. Tohle prostě můj mozek nebere. 

Makroekonomie. Mno, ta vlastně není vůbec špatná a dá se v ní najít pár zajímavých věcí, asi proto jsem jí posledně tak pilně studovat, několikrát si přečetl knihu a zápočty zvládnul téměř levou zadní... jaktože jsem při takové úrovni přípravy neudělal zkoušku? Netuším, nevím a nechápu to :)

Programovací techniky... mno, dělání blbostí a reálně nepoužitelných věcí v pascalu. Tak od téhle definice se snažím odtlačit a hledám v tom ty zajímavosti, těch pár věcí, které by mohli člověku něco skutečně dát. Prostě je třeba si najít motivaci, proč se to učit. Tak snad to půjde.

Ačkoliv jsem vždycky měl předmětů mnohem víc, tak tentokrát před sebou vidím ty hodiny a hodiny šprtání a utrpení už na začátku semestru, protože tentokrát to nechci - a ani vlastně nemůžu - nechat na náhodě. Tak mi držte palce.

úterý 2. října 2012

Podzimní zombie kemp

2 komentářů
Všechno to začalo jednoho nepodstatného rána, nepodstatnou otázkou v nepodstatné kuchyni:

"Jak moc je dobrý nápad vetřít si kozí roh do oka?"

Následným testem bylo pro klid budoucích generací z jištěno:

"Není to moc dobrý nápad!"

O hodinu později jsem se již setkal na hlavním nádraží jednoho velkoměsta s jiným přeživším, zprvu vypadal nebezpečně, ale po mém přiblížení nevykazoval nepřátelské úmysly... Byl to Werty. Vzápětí se k nám zdály počali přibližovat Sybrakos a Voyager - a před devátou už jsme byli všichni - tedy skoro.

(Voyager, Werty, Sybrakos)

Následoval výjezd pln rabování a cesty za žralokem, u nějž jsme se otočili na patě a jaly se zachránit Nebožku z obležení masy hladových zrůd, leč nakonec musela ona zachránit nás. Využila svou dokonalou znalost zdejšího terénu a uklidila nás do bezpečného prostředí jedné skryté kavárny.



(Sybrakos, Nebožka)

Zde si při sbírání nových sil Firejs a Nebožka převzali své hodnotné ceny s Malé povídkové, prodiskutovali jsme problémy kolem vaření mražených potravin, abychom následně bezpečí opustili a o Nebožku tragicky přišli u jednoho zamčeného army shopu (cihlu u sebe nikdo neměl). Se slzami v očích jsme se rozhodli přesunou se k místu setkání z jinou skupinkou přeživších, od nichž jsme očekávali zajištění bezpečí a potravin, ve formě svatebních koláčků  :)




Na místě setkání byla velká, ale opravdu velká, díra.




Díru jsme se rozhodli důkladně prozkoumat.







Přičemž nás chránil Sybrakos svým improvizovaným oštěpem, před nájezdy jistě velmi nebezpečných dětí.


Většina našeho hrdinného kmene se rozhodla pro nejkratší cestu zpět.


Poté jsme se usadili uprostřed louky na nejvyššího bodu, abychom zde byly chráněni před větrem... vedlo to k dalšímu důležitému ponaučení:

"Na volném prostranství Vás před větrem nic nechrání"






Werty vybudoval prototyp nízkorozpočtové budovy, která měla potenciál stát se budoucností stavitelství... leč se navzdory všem očekáváním nakonec příliš neosvědčila.




Naši zachránci (ti s těmi koláčky) stále nepřicházeli a tak jsme se rozhodli ulehnout do našich přístřešků. Někteří za svůj nový domov zvolili stan - jiní plachtu obloženou kamením. 


V nočních hodinách jsme byly přepadeni... bič práskal vzduchem, meče mávali před obličejem a nebýt zjištění, že jde o naše zachránce (ty s těmi koláčky), byly bychom pobiti, protože naše obraná reakce spočívala jen v nevěřícném zírání.

Znovu jsme zažehli oheň, znovu jsme povečeřeli, znovu jsme diskutovali a bohužel se svatebních koláčků nenasytili.
(Firejsova lóže)

(Sybrakosova lóže)

Z rána jako první vstal Firejs, kterého nejspíše vyhnalo zpod plachty "ohromné teplo" způsobující jeho spacák nejnižší cenové kategorie - do, kterého - aspoň měl takový pocit - celou noc profukovalo. 

Rozlámaný a s neznámých příčin celý černý se tedy jal tiše rozdělat oheň, přičemž probudil všechny okolo šťastně spící kolegy.

Následovala snídaně a zkoumání ztrát na životech. Po pár hodinách se naštěstí ukázalo, že jsme přežili všichni. A tak jsme počali trénovat své bojové schopnosti.

(Toudi, Chekotay, Viky)


(Toudi, Necro, Viky)


Předávali jsme další hodnotné ceny vítězům a prohlíželi zajímavé časopisy. 

Bohužel i naše idylka probíhající na větrné hůrce musela jednou skončit.
(Firejs, Voyager, Toudi, Chekotay, Viky, Sybrakos, Werty)