čtvrtek 29. listopadu 2012

Můj počítač je zpět!

0 komentářů
Jak jistě víte, tak jsem před několika měsíci měnil (na prázdniny) své stanoviště. Počítač jsem tehdá zabalil do papírové krabice (tuším že od piva) a odvezl domů, ale monitor jsem nechal u kolegy v Brně. Doma jsem tedy spokojeně pracoval na desktopu, který je od doby co si většina domácnosti pořídila vlastní stroje, dosti nevyužit - chudáček

Nakonec trvalo nějaký týden, než jsem si dovezl domů jiný monitor. Po zapojení se ale objevil neočekávaný problém - vlnění obrazu. Vyzkoušel jsem tedy přepojit na větší monitor od desktopu... ještě více vlnění. Pár dalších přepojení a obraz odešel do věčných lovišť. Vzhledem k tomu, že ten počítač byl/je v podstatě jen základní deska z notebooku (HP Compaq) - a to ještě nekompletní - jsem došel k závěrů, že jsem asi při stěhování prostě nějak poškodil VGA port.  

Svoji teorii jsem si pak potvrdil při pokusu zapojení přes HDMI do televizoru - fungovalo, tedy alespoň boot - protože WIN7 neumí sám od sebe HDMI výstup detekovat a přepnout se na něho. Tak jsem si samozřejmě odpojil disk a vrátil počítač do krabice - stejně bych ho doma asi neměl pořádně kde mít :)

Po návratu do velkoměsta jsem počítač odnesl původnímu majiteli, který jej bezpečně uložil na poličku...

A teď příjde to zajímavé! Náhodou měl u sebe na spravení jiné HP a rozhodl se vyzkoušet mého mazlíka zapnout... a hle! Ono to fungovalo!  A v té chvíli bylo z jištěno, že s VGA výstupem opravdu nic není, ale za vše může improvizovaně (přes vánoční ozdoby) připojený zdroj od Aceru. Což může znít divně, ale dlouhou dobu to bez problému fungovalo, jenže pak se to asi nějak začalo energeticky rušit - přecejen ty stříbrné věci, kterými to bylo propojeno nebyli nijak stíněny, ale já tomuhle nerozumím... :)

Každopádně jsem po dalších týdnech objednal zdroj.. na který jsem čekal neuvěřitelných několik týdnů... až volání prodejci to vyřešilo - objel jsem půl kraje a zajel si na poštu... a včera si počítač - společně s dřevěnou deskou na několika plechovkách, nainstaloval do svého skromného příbytku :)

Ještě by to chtělo zapínací tlačítko, abych furt nemusel na desce drápat nožem po ec-35 (či jak se to jmenuje)

Počítač je teď zapnutý ve vedlejší místnosti a tohle píši na jiném - protože jsem si na něj s pokusných důvodů nenavedl internet... uvidíme, jak se to projeví a jestli to opravdu dokáže zvýšit produktivitu (při nachystání materiálů ke zpracování předem) nebo to naopak počítač odsoudí k nepoužívání. Sám jsem zvědav a určitě se o tom někdy v budoucnu zmíním :)


pátek 23. listopadu 2012

Emile Zola - Zabiják

3 komentářů
Většina lidí, která někdy v životě zkoušel navštívit školu si asi vzpomene, že o této knize něco slyšelo, někteří si snad i vybaví, že má něco společného s Francií a alkoholem. Já hlavně věděl, že mi někde doma jeden výtisk leží a tak inspirován doporučením Nebožky, jsem si ho sehnal v e-podobě. :)

Dočetl jsem jej včera a trvalo mi to několik týdnů, ale můžu říct, že to stálo opravdu za to. V knize je popisován příběh Gervaisy, která v mládí utekla z vesnice do Paříže společně se svým přítelem a dvěma dětmi a začíná v okamžiku, kdy se ve špatné finanční situaci stává samoživitelkou, protože otec jejich dětí vzal nohy na ramena. Nechci moc spoilerovat (ale bohužel se bez toho neobejdu, takže klidně zbytek odstavce vynechte, pokud si nechcete kazit knihu), ale Gervaisa je docela chytrá a pracovitá paní, a tak k ní velice brzy získáte sympatie, protože se pílí, úsilím a skromností pomalu dostává nahoru... ale nebylo by to jen tak kdyby jí to někdo nezkomplikoval, hlavně alkoholismus, jenž velice rychle popadl jejího nového manžela, který byl do té doby velmi pracovitý a rozumný, leč pracovní úraz a půl roku ležení a sebeužírání na něm udělal svou roly.. Gervaisa mezitím zvládla vybudovat nejoblíbenější prádelnu ve čvrti, ale živení čím dál nepoužitelnějšího manžela, a užívání si přepychu ve formě dobrot, hostin, lenost, odbývání práce a následně vydržování milence... ji postupně začalo o  všechno připravovat až začala sama ztrácet své sny a nakonec dobrovolně propadat na dno se skleničkou v ruce. Musím říct, že až do poslední chvíle jsem čekal na zázrak, který by vedl k happyendu, a skutečně bylo několik příležitostí  které by mohli vést ke zlepšení její situace ale ona je hloupě odmítla... kniha končí velice rychle, jako by se autorovy už nechtělo dál tu bídu popisovat... :(

Kniha nejenže vede k zamyšlením, nad tím jak snadno si člověk může zničit život a přijít o všechno co vybudoval, ale zároveň dokazuje, že i takřka od nuly se můžete postavit na nohy - pokud to zvládnete a nezačnete po prvních úspěších žít ve snu. Taktéž myslím docela realisticky popisuje dobu a lidi, hlavně dělnickou třídu, která od rána do noci trávila v práci a bídě aby se mohla jednou za čas neskutečně pobavit v hospodě, což vedlo k tomu, že to mnozí nakonec nezvládly a alkoholu propadly naplno. Všude je špína, hluk, smrad, závist, pomluvy, zima, hlad... není to hezké, ale určitě stojí za přečtení.  


středa 21. listopadu 2012

Já a diskusní fóra

3 komentářů
V roce 2005, v době vytáčeného internetu jsem na jedné stránce, objevil nově vzniklé fórum. A o několik dní později, konkrétně 13. února 2005 jsem se zaregistroval (jakožto 28 člověk). Byl to Velkej Chytrák, komunita kolem Game Makeru a vývoje her, ze které se k dnešnímu dny stala spíše tlachárna a vývoj samotný šel do ústraní. Celkem jsem tam naplácal kolem 2432 příspěvků, ale rozhodně to není přesné číslo, neboť jsem se občas stal obětí cenzorského režimu bojujícího proti pravdě :)

O několik let později (17. 11. 2008 (17 + 11 = 28 :) )) jsem měl náhodou narazil na tehdy ještě mladé Zombie Fórum a měl jsem nutkavou potřebu napsat tam, že se mi The Rage (fan web série k "o 28 dní později") líbilo. To, že se mi na fóru opravdu zalíbilo snad dosvědčuje, že jsem se brzy stal moderátorem a vzápětí administrátorem, který se dodnes pilně angažuje ve srazech, soutěžích a celkově ve vedení komunity. Taktéž jsem tam do uzavření staré verze fóra (tedy do 22. 4. 2011) napsal celých 2800 příspěvků. Na nově verzi jich mám k včerejšímu dni již hezkých 1744. 

Pak přišla Kreveta, taktéž fórum o vývoji her, kteréžto je dnes bohužel ve fázi spánku, ale i tak se tam dají najít snad i hodnotné informace k danému tématu. Tam jsem od 6. 2. 2010 naplácal 749 příspěvků.

Pak jsem samozřejmě registrován i na pár dalších fórech, ale většinou se tam mé příspěvky pohybují v desítkách kusů. Například na madbrahmin.cz jsem od 31. 10. 2010 napsal 14 příspěvků a na metal-forum.cz jsem jich od 9. 12. 2010 dal celých 27 (Těsně vedle 28 :( ). Což jak sami uznáte jsou vzhledem k ostatním docela bezvýznamná čísla.

Takže teď už jen dva úžasné a dokonalé grafy:



A co vy? Trávíte nebo jste strávili na fórech hromady času? Nebo nejste blázni a raději se věnujete reálnému životu?


PS: Ať žijí oživlé hnijící mrtvoly tahající střeva ze řvoucích lidí!

pondělí 19. listopadu 2012

Achjo,

0 komentářů
asi nejlépe vystihuje dnešní pocit...

Před rokem jsem psal test a dostal jsem z něj krásných 20/25. Dnes jsem ten test psal znovu. Pilně jsem se připravoval a studoval, nikoliv nárazově ale i průběžně - dokonce si troufám říct, že to tentorkát i chápu... očekával jsem tedy lepší, nebo aspoň podobný výsledek... Leč 13/25 mě krásně plesklo přes držku. 

Jasně udělal jsem tam pár drobných chybiček, a příklad jsem klasicky spočetl špatně... ale když jsem koukal, jak se test opravuje a body mizí i na dost pochybných věcech... tak si říkám, že jsem si mohl ušetřit mnoho námahy a dopadnou stejně bez přípravy a nebo si ten zápočet nechat uznat. Proč jsem to vlastně psal znovu? Protože jsem z druhé zápočtové písemky dostal minule neuvěřitelně málo bodů a chtěl jsem si to opravit... mno...

Vlastně se teď každý den připravuji do nějakého předmětu (mám jen tři), což jsem nikdy předtím nedělal a o to horší jsou mé výsledky... a vždy předtím jsem toho měl mnohem více a zvládal jsem občas uhrát i áčko či béčko. Nechápu.

Před týdnem jsem psal jiný test - opět příprava, několik doučování a nechání si vysvětlovat věci i několikrát... a šup mi tam sedm bodů. Můj mozek neumí počítat, já to vím a mnoho s tím neudělám, ale aspoň za snahu...

Aspoň, že to programování mi jde tenhle semestr docela od ruky. Což může být opět jen můj mylný dojem.

jsem na to asi starej, nebo bych se asi měl přestat úplně učit a konečně si začít užívat ten slavný studenský život - flákání, akce, chlastání, cestování, ignorování přednášek... třeba mi to pak půjde lépe, nebo budu mít aspoň na co vzpomínat. 

Vyplakáno, hluboce nadechnout a pokračovat v úsilí!

sobota 10. listopadu 2012

Mobilní aplikace jsou skvělý a snadný byznys!

4 komentářů
Aspoň by se to tak na první pohled mohlo zdát. Vemte si například Rovio, udělali jednoduchou hru (Angry Birds) na již dávno známém principu a obletěli sní svět včetně českých televizí.. druhý příklad může být.. mno, Rovio... - dobře, napadají mě třeba Brněnští MadFingers Games, ale jestli na svých graficky nejkvalitnějších hrách pro mobilní platformy rejžují miliony si opravdu nejsem jist :) 

Opravdu nedokáži vyjmenovat mnoho dalších, skutečně světově úspěšných autorů aplikací, kteří by snad měli potenciál za pět hodin práce týdně (převléct kabát již dříve udělané hry a okouknout statistiky tržeb) pojídat kaviárové tousty na havajských ostrovech :)

A následující graf toho vypovídá opravdu hodně:

Většina vývojáři (pravda, odpovídalo jen 362 respondetnů) vydělává maximálně 500 dolarů měsíčně... říkáte si, deset tisíc - to by jako slušný přivýdělek stačilo... Mno, když k tomu připočtu náklady na začátek, čas, administrativu, daně a řekněme tři členy v týmu (pokud chcete například dělat hry s pěknou grafikou a hudbou), tak už to není tak růžové. Navíc, se tam už nepíše kolik z těch vývojářů vydělalo dolarů deset a kolik sto - interval je prostě značně rozsáhlí. ;)

Samozřejmě, že při snaze zaútočit na tento trh a urvat si zněj kousek není dobré myslet na ty nejnižší možná čísla a při dobré kvalitě a propagaci aplikací určitě nemusí být velký problém přehoupnout se přes pomyslnou pětistovku - ale to jednoduše znamená, že nestačí prostě koupit nějaký nástroj, udělat v něm nějakou ptákovinu za hodˇku a chtít za to dvacet korun - takových věcí je myslím Android market plný a přiznejme si, že mnohé se nepohybují ani v desítkách nákupů. 

Pak se nabízí otázka, vyvíjet pro iOS, Android nebo se pustit do zatím prázdného store pro Metro? Který má alespoň podle mě velký potenciál. 

Rozhodně o tom všem poslední měsíce přemýšlím, a možná si říkáte:"Tak proč jsi už nevzal svoje prachy a nezačal?" a já na to musím odpovědět, že nevím.. Mám už i nějaké návrhy či prototypy projektů, zkouším různé nástroje, testuji, zkoumal jsem i podmínky registrací a český živnostenský zákon. Leč odpověď na otázku:"Vyplatí se mi to do toho investovat všechny své úspory a volný čas?" Jsem zatím nedostal, ale nebojte jsem k tomu (a snad i kolega) stále nakloněn :)

Co vy? Sledujete tento trh? Přemýšlíte, že byste zkusili své štěstí? Nebo Vás to naopak nechává chladným?

čtvrtek 8. listopadu 2012

Miminalismus, doporučené čtení

5 komentářů
Jen pro případ, kdyby nějakého čtenáře zaujala myšlenka minimalismu - tedy méně konzumovat a více žít - o které už jsem tady na blogu párkrát něco napsal, dávám tento seznam užitečných zdrojů pro rozsáhlejší studium ;)

Co to je ten minimalismus? Obecně a stručně:

Je to životní styl, který má za cíl omezit zbytečnosti v životě - o uvědomění, že opravdu nepotřebujete např. nový iPhone aby jste byli šťastní - protože za týden Vaše nadšení vyprchá a výjde jeho nová verze... je o hledání práce, která Vás skutečně bude bavit a budete se do ní každý den těšit a spoustě dalších věcí, které mají potenciál vylepšit spokojenost v životě.

Známých minimalistů je asi více, ale osobně se pravidelně setkávám jen s Leo Babautem, tedy otcem hromady dětí a veganem, který stává ve 4:30 aby si stihl zaběhat a nachystat jim všem svačinu do školy :) Nějaké informace o něm můžete najít třeba na jednom z jeho webů: http://zenhabits.net/about/ 

Ale protože jsme v zemi české, doporučím vám několik zdrojů v češtině ;)

Překlad Leova blogu

Například překlad webu zenhabits

A možná také http://www.minimaliste.cz/, i když je to poslední dobou spíše fotoblog :)


Ale Leo Babauta napsal i několik knih - které jsou samozřejmě zvětší části dostupné i v češtině a to hlavně:

"Jednoduchý průvodcem života minimalisty"

Kterou si jako e-book můžete zdarma objednat zde: http://pruvodce.minimaliste.cz/

Teď jsem si všiml, že už jsem zde podobný článek publikoval... ale když už jsem to napsal... :D


Oslovila Vás tato myšlenka? Nebo Vám to naopak přijde jako kravina? 
Určitě dejte vědět v komentáři.