Potraviny online - Tesco

Když jsem před rokem uviděl první zprávy o tom, že Tesco chystá objednávku přes internet s rozvozem až do domu, řekl jsem si:"Konečně! Konečně to někoho napadlo."

Chápu, že pro spoustu lidí to může znít nezajímavě a možná si i ťukají na čelo - kam ta lenost došla. Představte si ale starší osobu, někoho zdravotně postiženého nebo kohokoliv jiného (včetně sebe) jak se honí po obchodě, tváři se kysele ve frontě pod satirickým nápisem "když jsou před vámi dva zákaznici tak otevřeme další pokladnu" a nakonec se trmácí s mnoha-kilovým nákupem v přeplněném MHD. Jistě pro pět rohlíků a pár koleček salámu není problém zaběhnout do nejbližšího obchůdku. Ovšem například deset kilo rýže, mléko, brambory, hromady piva atp. je bez auta nemožné. Navíc si k tomu připočtete náklady - hlavně drahocenný čas, hodinka/dvě nemusí být žádnou vyjímkou, energii a snad také peníze, protože z klidu domova se hůře podléhá "akčním cenám" u zboží, které jste vlastně vůbec nechtěli. ;) 

Od Dubna tato služba funguje kromě Prahy také v Brně a protože jsme v rámci nějaké letáčkové akce dostali dovoz zdarma - rozhodli jsme se to zkusit. Udělali jsme registraci, o den později naplnily košík a jaly se objednat... evidentně je o službu zájem, neboť první volný termín na dovoz byl až o dva dny později odpoledne. 

Ve vybraný čas zazvonil telefon a za chvíli (po zaplacení kartou a předání lístečku na dopravu) už jsme měli v bytě nějakých šest tašek plných nákupu přinesených víceméně samotným panem řidičem. Po vybalení a krátké kontrole jsme ale zjistili že nám chybí pár věcí. To vyřešil krátký telefon a zaběhnutí před dům, kdy pan řidič ochotně zkontroloval dodávku a skutečně našel ještě jednu tašku v chladícím boxu. Druhým zádrhelem byl objednaný druh brambor, který neměli na skladě ale bohužel nedovezli žádnou alternativu.

Tento velký nákup, který by normálně zabral spousty nervů a mnohem větší množství času proběhl naprosto bez problémů. Myslím, že mohu doporučit a jsem zvědav jak si s podobnou službou poradí jiné řetězce.

Vyzkoušeli jste už službu? Čekáte až bude u vás dostupná? Nebo se vám to nelíbí? Proč?

Ps: Článek není placenou reklamou... tedy bohužel :D 

Vzdělávání přes Internet

Už dávno neplatí doba kdy jste se něco naučili ve škole a pak s tím pracovali celý život. Naopak dnes je třeba se neustále vzdělávat, rozšiřovat si obzory a nebo se specializovat na konkretní témata. Zaměstnavatelé dnes berou jako samozřejmost jazyky, schopnost efektivní práce s počítačem a určitě i orientaci v daném oboru. Tituly samotné už nejsou tak zajímavé, tedy pokud nechcete pracovat ve školství či jiných státních zařízeni které se řídí jasně danými tabulkami. 

Tak proč nevyužít internet ke zvýšení své ceny na trhu práce nebo rozšíření svých obzorů?

Khanova Škola

Jedním z projektů, který se mi líbí i když se hodí spíše jako pomoc pro studenty než rozšiřování vzdělání neboť se věnuje hlavně matematice, fyzice a dalším vědám je Khanova Škola (https://khanovaskola.cz/), která je vlastně překladem Khan Academy (http://khanacademy.com/). Ve své podstatě se jedná o výuku pomocí videí, kdy učitel zapisuje příklady na tabuli a vysvětluje jejich počítaní a další věci. Bohužel pro mne zatím není přeloženo vysokoškolské matematiky příliš mnoho ale pro středoškoláky to může být velmi užitečné. 

Code Academy

http://www.codecademy.com/ je zajímavý a interaktivní způsob jak proniknout do webových programovacích jazyků jako je JavaScript, PHP či Python. Od toho posledního mám právě rozdělaný kurz a už se těším až na to budu mít více času. Způsob výuky je zajímavý v tom, že pouze nečtete text ale rovnou dané příkazy píšete do připraveného editoru. Začíná se od úplných základů leč v angličtině, ale to zájemce o programování snad neodradí

Coursera

Je opravdu zajímavý projekt, ve kterém mnoho známých amerických univerzit (a postupně se přidávají další) nabízí možnost odstupovat si u nich nějaký kurz skrze internet. Vždy jsou připraveny přednášky, kontrolní otázky, testy a někdy i projekty. Můžete se pustit do historie, počítačů, designu ale třeba také hudby. Jen je to samozřejmě v angličtině, což může být při takovém množství informací pro mnohé problém. Já sám jsem minulý rok zkoušel projít jedním kurzem, ale má angličtina byla trochu problém, dnes už by to šlo lépe a tak se do nějakého asi brzy pustím. (https://www.coursera.org/)

TED

Tedy sice není tak úplně zaměřen na konkretní vzdělávání ale najdete na něm spousty zajímavostí s různých oborů a koutů světa. Videa jsou v angličtině, povětšinou kratšího rozsahu ale často mají přístupné i české titulky. http://www.ted.com/

A samozřejmě je tu youtube, který vám velice snadno umožní naučit se například tvořit 3D grafiku, programovat videohry nebo si na něm můžete trénovat i angličtinu - takový Pan Duncan je docela sympaťák -> http://www.youtube.com/user/duncaninchina a nebo třeba Vsauce, který se opět věnuje spíše zajímavostem na kterých dává výklad z fyziky a jiných oborů, kterého překládají na videačesky: http://www.videacesky.cz/?s=vsauce a takových lidí, kteří se snaží zábavnou formou vzdělávat je v poslední době hodně. 

Také tu samozřejmě máme stovky specializovaných webů jako je www.jakpsatweb.cz, www.programujte.com, http://cgcookie.com/, https://tutsplus.com/ atp. většinou tedy zaměřené na věci týkající se počítačů, ale určitě najdeme i vaření, vyšívání, pletení košíků a jiné činnosti. 

Edit: Přídávám Edx jako Coursera https://www.edx.org/ a vyjádření Microsoftu podporujího Khánovu Školu -> http://www.microsoft.com/cs-cz/news/msg/2013/Yes_we_Khan.aspx.

Učíte se i když nemusíte? Znáte nějaký jiné zajímavé vzdělávací portály? Určitě dejte vědět komentářem.

Matematika úspěšně poražena, protentokrát

Stálo mě to docela hodně úsilí a možná proto nejsem moc nadšený. Neboť můj výkon prostě nebyl úžasný, až bych řekl vynaložené snaze neodpovídající. Jasně spočítal jsem to co jsem musel, ale nebýt ponouknuti od pana profesora - který mě naštěstí upozornil na to že mám v postupu chybu, by se tento článek pravděpodobně jmenoval:"Tak jsem skončil."

Jistě na minulý pokus jsem se také připravoval, a výsledek byl ještě neuspokojivější - tentokrát jsem totiž skutečně i něco spočítal. I tak mě mrzí, že jsem se u těch příkladů různě zasekával a občas se musel vracet... tak nějak jsem si představoval, že příjdu a minimálně potřebnou půlku dám bez zadrhnutí. Nakonec jsem byl rád, že jsem v posledních pár minutách zaškrtl nutné množství odpovědí a doufal, že ani v jedné neudělal chybu. Vyšlo to, měl jsem radost, mám radost.

Tento víkend tedy nahradím matematiku statistikou, což je v podstatě to samé. Jen mi to jde, řekl bych lépe a nebýt malé neznalosti na ústní zkoušce už bych to měl za sebou i s pěknou známkou. Mno pokud mi to půjde dobře od ruky tak brzy přijde na řadu další level matematiky a v ideálním případě nakonec i všech 53* otázek ke státní bakalářské zkoušce, které jsem tedy z jedné části už prostudoval a z té druhé znám tak nějak přirozeně.

Opravdu není skvělý nápad, nechat si ty vůbec nejtěžší předměty**, které můj mozek příliš nebere na konec. Takže teď nemám pořádnou chvíli klidu na ostatní práci, takže ostatní věci jednoduše odkládám, a nebýt pauzy na sympoziu tak mi asi už z těch všech matematických nesmyslů drblo v hlavě. Možná by asi pro příště byl lepší nápad, zkusit se to učit průběžně - když jsem měl tolik volného času... facka.

Teď už jsem klidnější, neboť mám před sebou další tři pokusy a vědomí, že když se budu opravdu snažit tak si to do té hlavy natlačím. Určitě.

*Informatika, Programování, Systémy, Ekonomie, Grafika atp. 

**každému nejde něco jiného, mě bohužel zrovna počítání

 :)

První zombie sympozium

Den, který měl potenciál změnit svět započal neobjednaným buzením telefonem. Werty, mě informoval o smutné zprávě - uvolnilo se jedno místo v automobilu. Což znamenalo, že jsem přišel o čtyři a půl hodiny osamoceného sezení v autobuse. :( :)

Původním plánem bylo nasadit sandály a vyrazit, leč počasí se tvářilo nevlídně a tak jsem zvolil děravé pseudokožené zimní polobotky, nahodit svou úžasnou pseudokoženou postapo bundu se second handu, vzal dvě stylové igelitky a vyrazil s přilbou na hlavě do dalekých krajů, vzdálených čtyři zastávky od bytu, jenž aktuálně obývám.

S Wertym jsme se sešli na hlavním nádraží, načež nějakou chvílí probíhala zajisté hlubokomyslná diskuze o otázkách vesmírů, života a tak vůbec. Poté následoval přesun na místo setkání s Toudim, Viky a bílým favoritem a daleká cesta přes několik států evropské unie. 

Během cesty skrze jihomoravský kraj jsme se mimo jiné dozvěděli, že tmavě zelená věc rostoucí na polích je pšenice, já své spolucestující obohacoval o životně důležité informace o tamějším okolí a nakonec jsme obdivovali neukradené dřevo u rakouských silnic.

Do krajů rozlehlých lesů, hor, mlh, různobarevných a různochlupatých kraviček, srnek a jiných dosud nepojmenovaných bytostí jsme dorazili vcelku brzy. JWK s Tomem nás vlídně uvítali načež zapřáhli jako koně do tvrdé roboty... :)

(Viky, Werty, Toudi, JWK)

Sybrakos a Feťák byly dovezeni o několik chvil později, pár dalších lidí se přišlo podívat a pak to všechno oficiálně začalo.

(Tom, Werty, Toudi)

(Feťák, Tom)

(Sybrakos, Raspawn)

Během víkendu jsme toho zakusili docela dost. Po páteční přípravě, povídání, grilování, poslouchání zombie hordy nemrtvých (která byla předčasně utlumena :)) a určitě i dalších úžasných činností, jsme po vydatné snídani vyrazili na rozsáhlou procházku po zdejším okolí. Při cestě se samozřejmě povídalo, fotilo, Sybrakos si zaběhl zombíka fyzické výdrže a já si sundal promočené boty a zkoušel chodit bos - nutno říci, že mi to dlouho nevydrželo a nakonec jsem dostal elektrickou ránu od dle Toma zajisté odpojeného super-anticow-energo plotu.

(Sybrakos, JWK, Raspawn)

Odpočinek u guláše, nafukování balónků, sekání trávy a jiných událostech následovala část, kterou originálně nazývám střelba na terč z různých střelných zbraní. Dva luky, pistolová kuše, prak, vzduchovka, jedna hračka většího kalibru a dvě šikovné děti udělali s balonky své ;)

(Toudi, Viky)

(JWK)

(Werty - ohňostrůjce :) )

Hráli jsme si s noži, sekaly dříví, zájemci shlédly film na velkoplošné obrazovce, četli si v naší skvěle vybavené postapo knihovně a potkávali různé další přeživší, kteří se za námi přišli podívat.

Za speciální zmínku stojí zajisté náš mini larp, u kterého jsem se dobře pobavil a věřím, že i všichni ostatní si to užili. Byl to docela masakr. :)

A pak už se zase grilovalo, pilo, diskutovalo a úplně na konec dne přednesli JWK, Werty a já své úžasné přednášky na skvělá témata - zbraně, zombie, svět po apocylypse a kultura. Skončili jsme o půlnoci a protože byli všichni po tomto náročném dni náležitě unaveni - odkráčeli jsme do svých spacáků. 

Poslední den, poslední snídaně, poslední buřty, poslední diskuze, velký úklid, loučení a cesta domů.

(Feťák)

(Reklamní kačenka)

Tentokráte jsem funkci hlavního fotografa nechal na kolegovy JWK a jeho fotogalerii najdete zde a zde. Určitě stojí za prohlédnutí. A já si dovolím vložit jednu jeho skupinovou fotku: 

Určitě to stálo za to a kdo chyběl si může rozmlátit hlavu kamenem ;)

Seděl jsem na pochcané lavičce

vedle které bylo nablito, všude kolem se válely vajgly a jiné odpadky. Já tam na té lavičce uprostřed města Brna seděl v saku, polobotkách, listoval si matematikou pro ekonomy a těšil se na autobus, který mě zaveze k písemce, na kterou jsem pilně připravoval a odkládal kvůli ní zajímavější činnosti.  Tak jsem si tam seděl a mimo jiné přemýšlel, proč jsou lidé takové stádo debilních dementů, že mají potřebu z míst kudy denně chodí dělat skládku.  Smutné je, že většina lidí by odpověděla, že jim ten bordel všude kolem vadí, ale pak stejně něco a klidně i vědomě utrousí s omluvou, že to tak přece dělá každý a vlastně to vůbec není jejich, tak se má starat někdo jiný... 

Autobus přijel a já se těšil, že to konečně budu mít za sebou, protože o neúspěchu jsem po zvládnutí tolika různých příkladů ani nepřemýšlel. Nuže, byl jsem slušně vyfackován. 

Tuším, že před dvěma týdny jsem zvládl - po nepříliš důkladné přípravě - jeden příklad. Dnes po těch mnoha hodinách počítání, zjišťování postupu, šprtání vzorečků a stohu popsaných papírů jsem vypočítal - jeden příklad. A to až ten úplně poslední. Když jsem nevěděl ten první, řekl jsem si:"Je jich tu ještě dost...", jenže tak to šlo dál a zoufalství naplnilo mou mysl. Ten poslední jsem zmákl, což mi trochu zlepšilo náladu, takže jsem se znovu pustil do těch předchozích a už to šlo lépe, ale bohužel stále nedostatečně a to i když jsem snad u všech věděl jak je vyřešit... a tohle to vědomí je na tom úplně nejhorší.

Kdybych se na to vysral a prostě jen netušil co s těmi příklady dělat, tak by mě to moc netrápilo. Prostě bych si za to mohl sám... Ovšem, takhle jsem si zase jednou připadal jako totální dement.

S pláčem na krajíčku, touhou po sebevraždě a chutí se na všechno vykašlat jsem se vracel zpět tím veselým městem a přemýšlel, k čemu mi je, že za mnou lidé chodí pro rady s programováním, grafikou či jinými věcmi, k čemu mi vlastně je, že na sobě skoro každý den pracuji, učím se věci, které nemusím a vůbec dělám spoustu takových kravin. Když můj mozek prostě není schopen zvládnout pár jednoduchých výpočtů, které nikdy nebude k ničemu potřebovat. Získal jsem tedy chuť se na všechno vykašlat a najít si snadné zaměstnání, kde bych mohl odrbávat svého zaměstnavatele, chodit každý den po šichtě na pár piv nadávat na poměry a své děti bych viděl večer u televize, pokud by se mi zrovna zachtělo odejít s hospody trochu dřív. Tedy to co jsem nikdy dělat nechtěl.

Než jsem dorazil a napsal tenhle výplod tak mě to přešlo... protože vlastně o nic nejde, co je mi po nějakém titulu. Důležitější snad je, že všechno co se týká mých dvou oborů jsem zvládl už dávno a dokonce si to i pamatuji. Skutečně. 

Takže teď už jsem vybrečen, přemýšlím o tom, že vůbec není potřeba článek zveřejňovat, ale co... A tak si možná na chvíli lehnu a ožeru se whiskou, nebo se hned pustím do dohánění těch odložených věcí, sbalím si věci na první Zombie Sympozium, kam se zítra budu trmácet pěkných pár hodin autobusem (ideální místo na sebelítost) a samozřejmě také přemýšlet o přípravě na poslední pokus udělat zápočet z Matematiky 2, který mě čeká příští týden...