Letní zombie kemp 2014

Bylo nebylo, ale spíše bylo jedno mrazivě ledové místo na severu moravy, kam se vypravila banda zombíkobíjců, něžných dívek a jiných podivných individuí z celé české republiky.

Onoho sobotního rána se v nejkrásnějším městě světa (pozn překladatele: v Brně) setkal úžasný Firejs, něžná Nebožka, dramatický SOF, zkušený Toudi, mrzutý Sybrakos, drsná Snify, natěšený Play3r a maličká Marta abyse rozdělili do skupinek, naložili do kočárů a vyrazili na dlouhou cestu do neznáma.

Po příjezdu do male vesničky uprostřed lesů, luk a kraviček proběhlo setkání s veleslavným Wertym a jeho osobním rybářem Trackerem. Načež jsme se přesunuli k místní parádní přírodní památce utvořené z vyvržené lávy přímo ze středu naší planety.

Prvním cílem setkání bylo nalézt zdejší "poklad", což se podařilo velice rychle a tak jsme přešli na sběr jahod a "team building" v podobě házení nebezpečným žlutým kotoučkem (zlomil mi jeden můj krásný nehtík :(). Mezitím si Sybrakos zkusil sebevraždu nanečisto seskokem z útesu zakončeným drsňáckým parakotoulem - přičemž se mu naštěstí nic vážného nestalo. Načeš přišla řada na hrátky s lukem a odpovídání na nejpalčivější otázky světa jako například:"Jak moc to bolí larpovým šípem do zadku?"

Po nějaké době blbnutí byli k naší družině přivezeni ještě vysoký Ymeris, abstinující Woltík, tichý Mira a nakonec se dostavil i kouzelný Necro. Což činí celých 14 zúčastňujících se kousků čerstvého masa což považuji za příjemný úspěch.

Přišla řada na svačinu (Kyblík vlašáku je skvělá věc!) a soutěž v házení kamenů na přesnost... Překvapilo mne, že je to o dost těžší než jsem očekával a i přes znatelné snížení nároků to zvládl jen Mira. Gratuluji.

Následovala zběsilá střelba na nebohou ošatku. Všichni si mohli vyzkoušet dva luky, pistolovou kuši a pár kuličkových kanónů. Nutno říci, že nikdo nepřišel o oko, i když jsem měl párkrát strach - hlavně v případech, kdy se střelcům šíp jen protočil mezi tětivou a tou dřevěnou věcí, za kterou se luk drží, ehm... :)

Nakonec jsme lavové pole přecejen opustili a vydali se k vodě - v naději na pořádnou koupačku. :D

Auta jsme zaparkovali "půl kilometru" od plánovaného stanoviště a vyrazili na dvoukilometrovou procházku lesním hájem. Po opuštění lesů se před nám rozprostřel hezký výhled na vodní hladinu a přilehlé louky. Voda byla samozřejmě pekelně ledová, takže vhodná akorát tak na schlazení nohou.

Po vybudování tábora jsme se pustili do křesání. Účastníci křesali několika křesadly ale oheň nikde, tedy dokud Werty nevytáhl svůj tampón.... Je to holt šikovný starý pán. :P

Přišla řada na workshop ohledně záchrany tonoucího se člověka - moc děkuji Snify a Sybrakovy, že měli dostatek odvahy vlézt do vody a ukázat nám jak se to dělá. Bylo to krátké ale intenzivní.

Dalším workshopem byla ukázka rybářských nástrojů, pravidel a techniky na přilehlé louce.

Možnost získat zombíka síly využila Nebožka, Sniffy, Play3r a neuspěšně - ale se zachováním obdivu svých příznivců  -  také Firejs. 

Mezitím vším se lidé krmili (mimo jiné rozmixovanými morčaty), povídali a bumbali. Dokonce k nám přijeli na loďce na nečekanou návštěvu i zdejší alkoholici s demižonem pálenky, jenž dala zabrat hlavně Sofovy, který si ji spletl s vínem. :)

Po jejich odjezdu již krásně svítil skoro úplňkový měsíc a tak mohl přijít zlatý hřeb večera - noční zombie larp. Jeden přeživší se slabou svítilnou VS banda mručících, hnijících a hladovějících mrtvol. Snad nemluvím jen za sebe, když řeknu, že jsme během hry zažili několik okamžiků při kterých se dala atmosféra doslova krájet a nesmím opoumenout ani to, že to byla dobrá sranda. Lidé křičeli, padali, mručeli, brodili se kopřivami a kousali... :)

Po larpíku začínali někteří účastníci již pomalu odpadat. Někteří ale láhve s alkoholem vyprazdňovali snad až do půl páté ráno... Prostě to byla zajímavá noc prožitá u ledového rybníka na kamenité pláží za jasného svitu měsíce. :)

Druhý den jsme toho již moc nestihli, protože než se zvládli všichni probudit tak už se velká část přeživších chystala na další cestu. Takže na taktickou střelbu a plánovaný výšlap do neznámých končin se už nedostalo.

Já osobně pak ještě ukazoval krásy nejkrásnějšího města světa Snify a Sybrakovy, takže jsme si prošli zrcadlové bludiště, ochutnali vyhlášené lahůdky ze zdejšího bistra, potkali pár bezdomovců a našli jednu ušmudlanou kešku.

Akce to byla z mého pohledu výborná a tak bych chtěl poděkovat všem zůčastněným mocinky fajnovoučkým lidičkám, jmenovitě Snify, Nebožce, Martě, Sybrakovy, Wertymu, Necrovy, Woltíkovy, Play3rovy, Trackerovy, Ymerisovy, Toudimu, Sofovy i Mirovy.

A doufám, že se uvidíme i příště. 

Edge of Tomorow 3D

Akčních scifi velkofilmů není nikdy dost! Také bychom je mohli pomalu spočítat na prstech jedné ruky - nepřekonaná Hvězdná pěchota, zapomenutá Světová invaze či nepřiliš povedený Battleship anebo ten film s velkými roboty bojujícími s dinosaury a pokud bych šel ještě dál tak nesmím zapomenout ani na menší a kvalitní kousek jako je District 9. Jednoduše řečeno je tento žánr filmů (podobně jako zombie) opomíjen a do kin se dostane pomalu tak jeden kousek za rok.

Zrovna o Edge of Tomorrow jsem takřa nic nevěděl, neslyšel ani neviděl... O to víc pozitivně jsem byl překvapen.

 

Základní zápletka není nijak šíleně originální, prostě dostaneme drsně tvářího se hrdinu (Tom Cruise), který ve skutečnosti drsnej vůbec není, jenž dostane za úkol porazit zlé mimozemštany a k tomu všemu přidejte trochu humoru, lásky a zamíchejte z toho velmi kvalitní koktejl.

 

Film je tedy parádně zpracován a take odsejpá jako voda ve Vltavě. Ani chvíli jsem se nenudil a to je vzhledem k tomu, že se většinu filmu opakuje stejný děj stale dokola, opravdu co říct. :)

 

Navíc to byl můj první film ve 3D a ačkoliv jsem na tohle zpracování filmů neslyšel moc chvály - tak jsem si to užil. Šlo vidět, že autorům nešlo jen o pár laciných efektů ale všechno to do sebe pěkně zapadalo.

 

Zajít občas do kina je fajn a jsem rád, že to tentokrát padlo právě na tento film.

 

Co vy? Cítíte taky nedostat velkých akčních scifi? Anebo se vám tento žánr hnusí?

 

The Walking Dead Larp

Po návratu z Polska jsem vyrazil na cestu ku Praze zahrát si vůbec poprvé v životě Larp. Tedy takové to pobíhání po lese v různých kostýmech a mlácení se klackama... :)

Cesta autem byla docela úmorná a i s pomocí GPS jsme docela bloudili (hlavně zpátky když mobil řekl "naschledanou" a exnul)... Je to prostě daleko a rozkopané dálnici jsme se chtěli vyhnout, takže bych hned na začátek článku doporučil pořadatelům dělat takové akce ideálně někde uprostřed republiky, ale zase chápu, že Praha je Praha. :)

Po příjezdu jsme se bohužel dozvěděli že dost velká část hráčů odřekla účast na akci pár hodin před začátkem a to i ti hrdinové, jenž se přihlásili na vedoucí role... Takovým lidem náleží čest a sláva! Já bych si ale připadal hodně hloupě...

Naštěstí byly organizátoři Sybrakos a JWK dost sehraní a dokázali skvěle využít všechny přítomné.

Jinými slovy byla akce dobrá. Já osobně jsem hrál sobeckou egoistickou přestárlou celebritu a strašnou svini (takže jsem se ani nemusel moc snažit :D) takže jsem ostatním přeživším - trestanci hrajícímu si na policistu, vojandě a jednomu feťákovy lezl pěkně na nervy. Bohužel se mi nepodařilo je přivést k tomu aby se navzájem pozabíjeli (tedy policajt a feťák - tzn. vojanda by zůstala jen pro mne :)) a brzy jsem přišel o obě ruce, takže jsem je nemohl ani zezadu podřezat. Bohužel.

Později mi ruce nahradila protéza ve formě Mjolniru, takže jsem mohl začít drtit lebky nemrtvých...

Líbilo se mi, že každá postava měla nějaké své tajemství, temnou minulost i nenávist a zároveň chtěla spolupracovat s ostatními... Jenže "hra na tým" padala ve vyhrocených situacích jako domeček z karet - při přepadu hordou nemrtvých anebo svinskými bandity dostal přednost vlastní život. Takže jsem jako ta nejméně populární postava zůstával často osamocen na pospas hladovým zombiím... A nutno říci, že na Vojandě jsem si nakonec rád pochutnal. :)

Po akci následovalo klasické posezení u táboráku, střelba s luku, diskutování a nocování... Bohužel nepřišla řada na noční zombie masakr, ale já osobně byl stejně úplně vyštavenej. Takže jsem se snažil najít vhodnou pozici v mém špatně postaveném příbytku na podivně tvarovaném terénu ale nedalo se, nakonec jsem odkráčel zdřímnout si na zadní sedadlo auta - moc pohodlná věc.

Moje ingame fotografie najdete zde: http://zombiekomunita.rajce.idnes.cz/The_Walking_Dead_Larp/
Web akce pak tadyhle: http://www.zombielarp.4fan.cz/

Polsko

O Polsku jsem pranic nevěděl, ale když se naskytla příležitost ho na pár dní navštívit a prozkoumat - neváhal jsem. Když si člověk dá do Bucket Listu, že chce procestovat Evropu tak ani nemůže jinak. ;)

Z Brna do Ostravy (fakt ten kousek stojí vlakem dvakrát více než Ostrava-Praha?) a odtud Tiger Expresem do Katowic.

Katowice

Zde nás náš dopravce vysadil uprostřed špinavé a obyčejné ulice - v centru města. Tak jsme stály a moc nevěděli kam dál, naštěstí se za pár minut objevila kamarádka a nadšeně nás přivedla do komplexního obchodního centra. Město Katowice je prý zajímavé hlavně tím, že tam nic zajímavého není. :D

Slečna šla na všudypřítomnou wifi a mi šly obhlédnout okolí a koupit si zmrzlinu s příchutí "Owoce lesné" a můžu říci, že kupování zmrzliny ještě nikdy nebyla taková sranda. To, že Poláci neumí moc anglicky je v pořádku, ale když tuto řeč neovládají ani mladé sličné slečny prodávající zmrzlinu tak je někde chyba... Po dalších dnech jsem došel k závěru, že anglicky tu umí jen průvodci, barmani a zaměstnanci fastfoodů. :)

Po krátké době zabrané pozorování rozdílů mezi stoletými šalinami, padajícími domy a ultra cool moderními obchodními centry před nimiž brejkují mladí chlapci s kasičkou jsme se přes nádraží ve stylu klasického komunismu přesunuli do dalšího města.

Wroclaw

Město Wroclaw nás uvítalo svým podobně vypadajícím nádražím (na jehož druhé straně bylo zase jedno ultra cool moderní vlakové) a upřímně mě překvapil systém mhdé, kdy sice ve vozech nemají digitální ukazatelé následujících zastávek ale lístek za tři zlaté si musíte (mince to fakt nežere) koupit přes VISU. :)

Ubytovali jsme se na hostelu v šestilůžkovém pokoji z krásným výhledem do klidné uličky (celou noc se odtud ozívali divoké zvuky) jenž vidíte na fotce níže (ta jak jsou tam mříže). :)

Noční procházka byla působivá... Poprvé jsem si uvědomil jak obrovské tady mají náměstí a chrámy umístěné uprostřed... Anebo vlastně úplně všude kde bylo místo. Skutečně je tu historických budov požehnaně a působí fakt velkolepě. Také tu mají na náměstí wifi (jako v Polsku všude), které sice stojí za prd (jako v Polsku všude) a opravdu to tu žije, ale né brněnským stylem kdy se už po jedenácté musíte vyhýbat nejrůznějším ožralým skupinám - tady jsou otevřené restaurace, kluby (fakt hodně klubů) a přitom je tu cítit klid, pohoda a bezpečí. :)

MCdonalda tam mají stejného a ačkoliv tam normálně nepáchnu, tak jsem si řekl:"Jsem na dovolené takže klidně můžu žrát i ty největší sračky" a kromě toho, že jsem tam viděl asi první tlusté holky (o půlnoci si dávali zmrzlinu...) tak jsem si znovu potvrdtil proč se na tomhle místě nestravuji - to, že je "chessburger" sračka bych přešel ale to, že to jako sračka i chutná už fakt ne. Zlatý tofu. :D

Kolem šesté ráno překvapil náš spolubydlící, jenž vstal - píchl si dva panáky při pohledu z okna a zase si lehl... Takto pokračoval dokud nepadla celá lahev, načež si vzal lahváče a později za námi přišel na snídani - rozuměj na buchtu a pivo. :)

Druhý den jsem si udělal nádhernou osamocenou procházku po městě a jeho ostrůvcích... Moji spolucestující po spánku a sezení v kavárně v lehkém postapo stylu (tady mají úplně všechno vyvedené v nějakém stylu, žádnou obyčejnou putiku jsem tu neviděl a to je paráda!).

Tentokrát padla volba na KFC  a ačkoliv to nebylo o mnoho lepší tak do toho "longeru" aspoň nalili ostrý kečup (takže člověk nic jiného necítil) a bylo to větší... Za 5.50zl jsme pak už chodili jen sem. :D

Odpoledne nás čekala cesta do hlavního místa naší cesty Krakowa. To, že začala kapat voda z nebe a polské mhd se sesypalo možná ještě více než jako se pravidelně při těchto "kalamitách" stává tomu Brněnskému (ale poláci aspoň nevyšlou do ulic všechny vozy na služební jízdy) mělo za následek hodně rychlou cestu po svých... Autobus byl již předplacen a na 270km dlouhou cestu jsme neměli alternativu. 

Stihli jsme a při nástupu nafasovali fruko a buchtu.

  

Krakow

Krakow nás uvítal svým nočním a působivým (náměstí vypadá snad ještě větší než ve Wroclavy) historickým centrem v němž jsme měli ubytování v apartmánu za nějaké ty dvě stovky na noc i se snídání (na osobu). Strávili jsme tam dvě noci a byla to pohoda, jen mě trochu překvapila zdejší televize, kde jsem prošel 45 kanálů a kromě muslimů, žen zahalených v burkách, záběrů z aktuálních válek na východě a jedné thajské slečny jsem nic neviděl, takže jsem to vzdal a raději koukal z okna. (výhled na obrázku)

V poledne jsme si zajeli do Osvětimi.

Osvětim

Auswith a Burkenau byl nečekaným výletem (bookovali jsme to v jednu ráno) a o to víc to bylo zajímavé. Člověk si tam uvědomí, že to co vidí běžně v televizi má taky reálný rozměr... Za nějakých sedm stovek jsem dostal cestu, filmu o osvobození, průvodkyni (anglicky), spoustu zajímavých a děsivých poznatků a free lunch na druhý den... Myslím, si, že si tohle místo zaslouží spíše vlastní článek, takže se zde nebudu vice rozepisovat.  

Krakow 2

Večer jsme si zašli užít nočního života. Stejně jako ve Wroclawi to tady jakseříká žije a v každé ulici vás někdo pozve na nějakou tu party. Pařba v naplněném KFC moc působivá nebyla (ale Longer je Longer :D) a naštěstí jsme se pak přesunuli do zajímavého klubu. Bohužel jsme skončili dosti brzy, neboť se náš kolega téměř rozplakal stylem "to pivo tak strašně pálí, fujky, fujky, jste nudní a nebudu se s váma bavit"... Mno, být to někde v Čechách tak ho necháme jeho osudu, ale zodpovědnost nám velela odtáhnout ho na apartmán. :D

Takže jsem o půl jedné ráno vyrazil na další osamocenou procházku (a omylem bez šrajtofle, takže žádná pařba) kolem zdejšího mega hradu a pobřeží řeky Visly. Já se vůbec rád procházím a koukám... Člověk si u toho může v klidu popřemýšlet.

Další den jsme okoukli trhy. Spořádali freelunch + okurkovorejžovozelnačkovou polévku s koprem, zaskočili do KFC (ale to už jsem si fakt nic nedal) a vyrazili na Krakowské nádraží, které tvoří moderní cool nákupní centrum, vlakové stanice, několik autobusových parkovišt, další parkoviště, další chodby, výtahy, záchody zdarma, záchody za peníze... A když jsme to konečně našli, tak měl náš Express hodinu a půl zpozdění.

Naštěstí jsou kluci z "Tajgru" šikovní a tak jsme vlak stihli tak akorát a po půlnoci už jsem mohl zalehnout do své postýlky. Pospat si nějakých pět hodin a vyrazit do práce. :)

A po ní na další cestu, ale to už je jiný příběh.